Konto pracovní doby je jedněmi zavrhované pro administrativní náročnost, druhými oceňované jako pomoc v krizi. Narazíte na ně například v situaci, kdy si chcete udržet kvalifikované lidi, a nemáte pro ně dočasně práci. "Jedná se o jiný způsob nerovnoměrného rozložení pracovní doby. V tomto flexibilním režimu zaměstnavatel povolává zaměstnance do práce podle aktuální potřeby," vysvětluje Nataša Randlová, advokátka právní kanceláře Randl Partners.
Například firma DM, která provozuje síť drogistických prodejen v Česku, přistoupila k zavedení konta pracovní doby. Potřebovali si udržet zaměstnance, když nedosahovali požadovaných obratů. "Konto jsme uvítali s nadšením hned, jak bylo uzákoněno, a to v roce 2007," říká Alena Střížová, vedoucí oddělení lidských zdrojů DM drogerie Markt. "Slibovali jsme si, že hodiny budeme volně přelívat podle potřeby," vysvětluje Střížová. Dnes toto očekávání považuje za naivní. "Nedomysleli jsme praktické naplnění. Svou roli tehdy sehrálo i to, že naše mateřská firma v Rakousku měla s kontem pracovní doby dobrou zkušenost," říká.
V DM vyhlásili konto pracovní doby interním předpisem, a to na 26 týdnů, což je obvyklé vyrovnávací období. V roce 2007 bylo nutné ještě získat souhlas všech zaměstnanců. "Museli jsme získat souhlas asi tisícovky zaměstnanců. V tom vidím pozitivum, protože si střední a vyšší management vyzkoušel, co znamená v praxi přesvědčovat lidi k něčemu, co není odzkoušené. Kdyby se nic jiného nepovedlo, tak vysvětlování toho, co nás čeká a proč, bylo z hlediska rozvoje schopností členů managementu užitečné," říká Střížová. Dnes jsou firmy, které chtějí konto pracovní doby zavést, v lehčí situaci. V roce 2008 se legislativa změnila, a souhlas zaměstnanců již není zapotřebí.
Konto, nebo outsourcing?
Co se reálně změnilo v provozovnách DM? "Museli jsme provést školení vedoucích prodejen, aby byli schopni plánovat práci. Školení spočívalo v tom, že každou z téměř dvou set vedoucích jsme školili i několikrát. Není jednoduché rozvrhnout práci na jednotlivé hodiny a dny," říká Střížová. "Umožnilo nám to pružnou reakci na vývoj situace na trhu. Ale myslím si, že konto pracovní doby není samospasitelné," domnívá se Střížová.
"Kdo má zkušenost s maloobchodem, ví, že se vždy vyplatí, když je prodavačka vidět, třeba doplňuje regály se zbožím nebo radí zákazníkům. Nakonec se vyplatí akceptovat nějaké hodiny navíc a jít 'naproti' tržbě než nechávat zaměstnance dlouho doma. Když necháte pokladní doma s 80 procenty průměrného výdělku, což je minimum, co zaměstnanci musíte v kontu poskytnout, tak při dlouhodobější absenci ztratí pracovní návyky," vysvětluje Střížová. Pro účely konta se do průměrného výdělku započítává i veškerý příjem, tedy nejen mzda, ale i příplatky a odměny za posledních dvanáct měsíců. Pokud dostal pracovník v posledním roce větší odměnu, může být osmdesát procent v konečném důsledku víc než běžná "stoprocentní" základní měsíční mzda.
"Máme nyní větší počet kratších úvazků, většinou se u nás pracuje dvacet až dvacet dva hodin týdně," říká Střížová. "Takže si zaměstnanci mohou naplánovat studium nebo péči o dítě. Prakticky chodí do práce třeba od pátku do neděle. Toto konto pracovní doby moc neumožňuje. V současné době, kdy se ekonomická situace zlepšila, přestává být pro nás už zajímavé," shrnuje Střížová. "Konto pracovní doby nakonec nesplnilo naše očekávání, které jsme si stanovili. Nevýhody totiž převážily výhody," dodává. Některé firmy od kont pracovní doby ustupují, jiné ze strachu z přílišné administrativy kolem "účtů pracovní doby" služby raději outsourcují, například v oboru hotelnictví.
Konto se hodí hlavně pro výrobní firmy
Petr Jonák ze společnosti AWT si pamatuje dobu, kdy se konto zavádělo ve společnosti Škoda Auto. "Byl jsem v týmu, který pracoval na zavedení konta pracovní doby. Narazili jsme na problémy, zejména na složitou českou legislativu. Možnost využití konta jen na 26 týdnů je žalostně málo. Například v Rakousku lhůta není omezená vůbec. Strávili jsme spoustu hodin jednáním s ministerstvem práce. Ale narazili jsme na provázanost s řadou dalších předpisů, které ztěžovaly další postup," říká. Každopádně využití kont pracovní doby černě nevidí. "Pro některé typy firem, zejména velké průmyslové firmy, je to velice užitečný nástroj," dodává.
Pozitivní zkušenost s kontem pracovní doby má například Zdeněk Pokrupa, ředitel firmy MetoKote. Jde o společnost, která se zabývá povrchovou úpravou kovů a lakováním. Má 30 poboček po světě, zejména v USA, Brazílii, Mexiku, Británii i Evropě... "Konto pracovní doby využíváme už druhý rok. Přistoupili jsme k němu v době krize. Pokles objednávek byl dramatický, dodáváme výrobky jen jednomu zákazníkovi. To nahrávalo tomu, abychom využili konta pracovní doby," říká Pokrupa. Jde o malou firmu se 34 zaměstnanci, z čehož jsou dva údržbáři, dva pracovníci vedení a zbytek dělníci. "Mýto u Rokycan, kde firma sídlí, je vesnice, takže perspektiva další práce pro případné propuštěné by byla asi hodně špatná," říká Pokrupa. "Další důvod pro konta je hlavně možnost pružně reagovat na potřeby zákazníka. Máte možnost v průběhu pracovního dne pracovní dobu prodloužit nebo zkrátit," vysvětluje Pokrupa. Na "papírování" si nestěžuje. "Mírnou nechuť jsme zaznamenali ve mzdové účtárně. Domnívali se, že budou mít více práce. To se ale v praxi nepotvrdilo," říká Pokrupa. "Důležité bylo, že jsme se předem připravili. Dali jsme dohromady zhruba dvacet otázek, které by pracovníci mohli pokládat. Když šéf neumí srozumitelně odpovídat dělníkovi, je to špatné," dodává Pokrupa.
Novela zákoníku by měla vše zjednodušit
Pomoci může novela zákoníku práce, která se týká konta pracovní doby. Například na Natašu Randlovou se od začátku roku obrací stále více firem právě v souvislosti se zaváděním konta pracovní doby. "Zaznamenávám větší poptávku. Nyní konto pracovní doby zavádíme ve třetím podniku. Pomoci by mělo to, že se projednává novela, která by měla využití konta pracovní doby zjednodušit," vysvětluje Randlová, která bez ohledu na znění paragrafů dává radu, jak zaměstnancům tuto formu práce neznechutit zbytečně předem. Jde o včasné informování lidí o tom, co je při práci v "kontu" čeká.
"Je dobré, aby zaměstnavatel stanovil pravidla, aby si zaměstnanci mohli organizovat osobní život," říká Randlová, která se setkala s tím, že se zaměstnavatel zavázal, že se denně od rozvrhu neodchýlí více než o dvě hodiny. "Zaměstnanci díky tomu předem věděli, kdy nejpozději skončí práci," uzavírá.
26 týdnů
je limit, přes nějž nelze protáhnout vyrovnávací období při využití konta pracovní doby. Prodloužit období na 52 týdnů můžete jen s kolektivní smlouvou uzavřenou ve firmě.
Konta pracovní doby v praxi
Setkal jste se u firmy s kontem pracovní doby?
Navrhovaná novela zákoníku práce,
která by měla zjednodušit využívání konta pracovní doby, zahrnuje:
1. Zrušení povinnosti zaměstnavatele vykazovat každý týden rozdíl mezi stanovenou
a odpracovanou pracovní dobou.
2. Změny právně-technického charakteru. Jednou ze změn je označení konta pracovní doby jako samostatný způsob rozvržení pracovní doby, a to především pro specifičnost tohoto rozvržení.
3. Konto pracovní doby může být zavedeno zaměstnavatelem vnitřním předpisem i v případě,
kdy u zaměstnavatele působí odborová organizace. Není nutné schválení v kolektivní smlouvě.
Výhody
+ Udržení pracovního místa, když firma nemá zakázky či žádaný obrat.
+ Pracovní dobu lze rozvrhnout podle reálné potřeby firmy.
+ Zajištění stálého příjmu pracovníkům ve výši 80 % průměrné mzdy.
+ Firma může rychleji reagovat, když se daří. Neinvestuje opět do náboru lidí.
Nevýhody
+ Náročné na administrativu firmy a plánování vedoucích, kteří musejí být manažersky zdatní.
+ Pracovníci dostanou nižší mzdu a ztratí nárok na proplácení přesčasů. Někteří mohou cítit nejistotu.
+ Zásah do soukromého života zaměstnanců, kteří musejí být vstřícní k zaměstnavateli.
Zdroj: Nataša Randlová, advokátní kancelář Randl Partners
31 procent
Jednatřiceti procentům lidí trvá cesta do práce přes hodinu. Vyplývá to z výzkumu mezi 13 tisíci uživateli portálu Práce.cz. Ochota lidí dojíždět za prací vzrostla, ke změně je nutí krize. Dospívá i generace, která se více orientuje na kariéru, a dojíždění za prací je pro ni už normální. Většině lidí, jichž se týká dojíždění, trvá jedna cesta maximálně hodinu.
