Nabíjel. Zase střílel. Střílel ty kolem mě. Zůstala jsem ležet. Myslela jsem si: "Teď je konec. Je tady. Dostane mě. Teď zemřu." Osmnáctiletá Prableen Kaurová na svém blogu popisuje, jak na ostrově Utöya bojovala o život a sledovala, jak šílený střelec zabíjí její kamarády.

Vzbudila jsem se. Už jsem nedokázala déle spát. Sedím v pokoji. Cítím smutek, vztek, štěstí, Bože, nevím co. Těch pocitů je mnoho. Myšlenek je mnoho. Bojím se. Reaguji na sebemenší zvuk. Chci teď napsat o tom, co se událo na Utöye. Co viděly moje oči, co jsem cítila, co jsem dělala. Slova vycházejí přímo z mého nitra, ale zároveň chci anonymizovat plno jmen, z respektu k přátelům.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se