Proč se Češi nebránili - no, měli přece koupelny!

Ten příběh má počátek na začátku šedesátých let, kdy se můj strýc - otcův starší bratranec - vrátil z vězení.

Před válkou a po ní až do čtyřicátého osmého roku byl důstojníkem generálního štábu a pracovníkem rozvědky. Vezli jsme mu s tátou uniformu, kterou u nás teta ukryla, a já jsem mu s neomaleností teenagera položil pro moji generaci tehdy živou otázku: Proč jsme se v třicátém osmém nebránili? Z váhy zkušenosti mnohaletého vězení a svých sedmdesáti let mi tehdy vlídně řekl: "Seš ještě moc mladej, tomu bys ještě nerozuměl."