Neměla by to být politika sobecká, bezohledná, bezduše pragmatická, ochotná bez zábran prosazovat zájmy vlastní země na úkor zájmu všech ostatních, ale měla by to být naopak politika, která vlastní zájem chápe jako bytostnou součást zájmu obecného a která je kdykoli způsobilá se angažovat i tam, kde jí z toho neplyne bezprostřední prospěch. Měla by to být tedy politika, která se řídí "vyšší odpovědností", vnímá komplexnost dnešního světa i globálnost jeho ohrožení, politika humánní, vzdělaná, citlivá, slušná.

Neznamená to v žádném případě megalomansky namyšlený pocit, že jsme lepší než všichni ostatní, že jim všem ukážeme, co mají dělat, a že jsme schopni všechno vyřešit. Naopak: k mentálním obrysům takto utvářené politiky patří bytostně i skromnost a vkus - mimo jiné vlastnosti, které skutečnou odpovědnost vždycky provázejí. Takt, cit pro míru, smysl pro realitu, porozumění druhému a schopnost reálných odhadů se s tímto duchem nevylučují, ale vyplývají z něj.

(Letní přemítání - 1991)

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist