Aby získala více peněz do rozpočtu, připravila Nečasova vláda na letošní leden zvýšení daně z přidané hodnoty. Základní sazba sice zůstala na 20 procentech, snížená ale stoupla z 10 na 14 procent. Jaký je efekt? Ministr financí Miroslav Kalousek musel během roku přiznat, že na DPH nevybere navíc tolik, kolik plánoval. Prodejci potravin si zatím tiše mnuli ruce - jejich dodavatelé ceny příliš neměnili, někteří je dokonce snížili. Obchodníci si ale znatelně zvýšili marže. HN spočítaly, které potraviny jim přihrály do kapes nejvíce peněz.
Rodinné rozpočty letos bez výjimky pocítily růst cen. V lednu totiž stoupla snížená sazba DPH. Lidé si znatelně připlatili především u potravin. Propočty HN ale ukazují: na změně často vydělali spíš obchodníci, ne stát, kterému měla vyšší daň vylepšit rozpočet.
Ceny v obchodech stoupaly, často i více, než bylo kvůli DPH nutné. Přitom výrobci většinou drželi své ceny na původní úrovni. Nebo je zvyšovali jen mírně. Například u chleba, másla či salámu tak obchodníkům rostly marže. Nejvýrazněji koncem roku 2011, tedy ještě před samotným růstem daňové sazby. V lednu pak většinou mírně klesly, což umožnilo obchodům alespoň na oko dostát svým reklamním slibům, že pro zákazníky ceny udrží.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení