Média jsou plná teoretických úvah a královských rad politiků a ekonomů, jak se dostat z krize, jak omezit zadluženost států a jak znovu bez dumpingu šlapat na plné obrátky. Všude. Výkřik paní Merkelové: "Francie musí provést strukturální reformy", je jasným příkladem bezradnosti. I u nás kdekdo zná cestu z hospodářské recese a navrhuje kroky na podporu růstu. Nikdo z nich, kdo takto hovoří, však žádnou újmu, jako důsledek recese, ve svých příjmech nepocítil. Zdá se, že v tomto státě není v rovnováze odpovědnost a moc. Politik zadluží zemi, aby vyhrál volby, a není za nic zodpovědný. Vítězí sladké opojení rozhodovat za jiné, držet lidské osudy v rukou, sloužit vlastnímu prospěchu, a ne povinnosti vůči voličům a státu. Kolik osobností politické scény nám může jít příkladem? I dnes platí výrok pana Bati "Malou výrobu je možné řídit s malými lidmi, velkou výrobu mohou vést pouze velcí lidé. Lidé, kteří jsou velcí povahou, vůlí a vědomostmi." A ti nám chybí ve firmě "Stát". Anděli strážný, kde jsi?

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se