Brazilská federativní republika je druhou největší ekonomikou amerického kontinentu po USA. Mimo jiné reprezentuje nejvýznamnější členskou zemi hospodářského sdružení Mercosur (viz box na str. 6). Sdružení bylo založeno za účelem ustavení volného zahraničního obchodu mezi jeho jihoamerickými členskými státy.
Pro Brazílii představuje vznik tohoto pásma volného obchodu jeden z důležitých impulzů hospodářského růstu.
POMĚRNĚ NÍZKÁ ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ
V roce 2012 zaujímala Brazílie v kontextu světového hospodářství pozici sedmé největší ekonomiky po Německu a před Francií. Síla brazilské ekonomiky byla v uvedeném roce ekvivalentem téměř 72 % výkonu hospodářství Německa a v roce 2006 Brazílie převyšovala velikostí své ekonomiky druhou nejvýznamnější ekonomiku organizace Mercosur - Argentinu - asi 3,6krát (měřeno na bázi parity kupní síly).
Hrubý domácí produkt Brazílie mezi lety 1990 a 2011 meziročně rostl průměrně o 2,7 %, přičemž nejvýraznější meziroční nárůst výkonu ekonomiky byl naměřen v roce 2010 (7,5 %). Meziroční pokles HDP zaznamenala Brazílie za posledních deset let pouze v roce 2009 (- 0,3 %), a to z důvodu panující celosvětové hospodářské krize.
Z hlediska ekonomické úrovně je situace v zemi o poznání horší. HDP na osobu v Brazílii sice v průběhu posledního desetiletí - s výjimkou roku 2009 - kontinuálně rostl, ovšem příjem na hlavu byl v roce 2011 podle parity kupní síly jen o 24 mezinárodních dolarů vyšší než světový průměr, který činí 11 616 mezinárodních dolarů. Z výše uvedeného plyne, že životní úroveň je v Brazílii v průměru asi 2,3krát horší než v Česku. Brazilská životní úroveň nevyniká ani ve srovnání se státy regionu. Ve skupině států sdružení Mercosur vykazuje po Paraguay (členství země je nyní pozastaveno) druhý nejhorší výsledek.
DOMINANTNÍ POSTAVENÍ SLUŽEB
Strukturální rozdělení brazilské ekonomiky je moderní - charakteristické poměrně nízkým zastoupením zemědělství v hospodářství a dominantním postavením služeb oproti průmyslu ve struktuře ekonomiky. Data Světové banky naznačují, že výše uvedená podoba vnitřní skladby ekonomiky byla po dobu posledního desetiletí téměř neměnná. V roce 2011 generovalo zemědělství 5,5 % brazilského HDP, průmysl 27,5 % HDP a služby vytvořily 67 % celkového produktu země.
Otevřenost brazilské ekonomiky (měřená podílem obratu zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu) byla v roce 2011 rovna asi 24,5 %. Ve srovnání s USA, Čínou a Německem, které vykazují 31,7 %, 58,6 % a 95,3 % se tudíž jedná o zemi s méně liberalizovaným zahraničním obchodem a menší mírou integrace do mezinárodního obchodu.
Nejdůležitějšími importními partnery Brazílie jsou Evropská unie (19,9 % celkového dovozu), Čína (14,3 %), USA (13,6 %), Argentina (6,9 %) a Jižní Korea (3,8 %). Mezi nejvýznamnější exportní partnery země patří Evropská unie (18,6 % celkového vývozu), Čína (15,7 %), USA (10,2 %), Argentina (6,8 %) a Japonsko (3,0 %).
Z důvodu působení světové ekonomické krize došlo v roce 2009 k poklesu brazilského exportu i importu. Rok 2009 ovšem za posledních devět let představuje jedinou výjimku jinak rostoucího trendu zahraničního obchodu této země. V roce 2011 činil celkový obrat zahraničního obchodu Brazílie přibližně 607,1 miliardy amerických dolarů.
Na celkovém obratu zahraničního obchodu Česka se Brazílie podílí přibližně 0,3 % (rok 2012). Vývoz Česka do Brazílie měl mezi lety 2006 a 2012 rostoucí tendenci (s výjimkou krizového roku 2009). Nejdůležitějším obchodním artiklem, který Česká republika do Brazílie vyváží, jsou stroje a dopravní prostředky. Jejich vývoz však v roce 2012 meziročně poklesl o 12,7 % a v kontextu celkového obchodu Česka je zanedbatelný (pouze 0,1 %). Z hlediska dovozu jsou nejdůležitější zbožovou skupinou potraviny a živá zvířata, nicméně v celkovém dovozu Česka se opět jedná o zanedbatelnou položku (0,1 %).
ZHORŠUJÍCÍ SE POSTAVENÍ VŮČI KONKURENCI
Budoucí úspěšnost ekonomiky každé země je závislá na vývoji její konkurenceschopnosti. Ta se v případě Brazílie podle Institute for Management Development, World Competitiveness Center zhoršila. V roce 2013 obsadila země na škále konkurenceschopnosti ekonomik 51. příčku z 60 hodnocených států, kdežto v roce 2009 bylo umístění Brazílie o šest bodů lepší.
Čínská lidová republika (pro srovnání) roku 2013 obsadila 21. a Indie 40. příčku. Největším potenciálem Brazilské federativní republiky je dynamika její ekonomiky, politická stabilita a transparentnost, přístup k financování, příznivé obchodní klima a relativně kvalifikovaná pracovní síla.
Petr Zapletal
odbor ekonomických analýz, MPO
Největším potenciálem Brazílie je kromě dynamiky její ekonomiky také poměrně kvalifikovaná pracovní síla. Na snímku je zaměstnanec státního ropného koncernu Petrobras při kontrole kvality těžené ropy.
Foto: Reuters
