Jaké berete léky? Lékař si to od příštího roku najde v systému sám

Modernější zdravotní péči a lepší přístup k informacím má pacientům i lékařům přinést novela zákona o elektronizaci zdravotnictví, která po mnoha letech příprav uvede do praxe řadu digitálních systémů. Sněmovna zákon schválila na podzim loňského roku a v současné době probíhá pilotní testování nástrojů, které mají od ledna 2026 fungovat v ostrém provozu.

Místo papírové žádanky na specializované vyšetření například pacienti dostanou u svého praktického lékaře takzvanou e‑žádanku, kterou si zobrazí v mobilní aplikaci nebo přes webový portál. Přístup k e‑žádance budou mít kromě lékařů, zdravotnických zařízení a pacientů také pojišťovny, což usnadní vzájemnou komunikaci a zlepší kvalitu zdravotní péče.

Podobných inovací připravuje ministerstvo zdravotnictví asi dvacet a celkově mají nejen ušetřit náklady spojené s papírovou administrativou, ale také zefektivnit sdílení informací mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními. „Cílem je mimo jiné zajistit komplexní přehled o objednaných a provedených vyšetřeních a tím zabránit v budoucnu jejich duplicitě. Odpadnou zdravotnické výkony, které jsou nyní prováděny zbytečně kvůli neefektivnímu přesunu informací,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Všechny projekty týkající se digitalizace a elektronizace zdravotnictví jsou financovány z Národního plánu obnovy.

Sdílení zdravotnických záznamů

Klíčovou změnou je vytvoření kmenových registrů, tedy sdíleného datového rozhraní pro zdravotnickou dokumentaci. Vzniknou tak tři centrální databáze, jedna z nich se bude týkat nemocnic a ambulancí, druhá zdravotníků a třetí pacientů. Díky tomu například lékaři snadno najdou v registru potřebné údaje o konkrétním pacientovi a nebudou je muset zjišťovat méně spolehlivými cestami.

Systém bude zároveň propojený s registrem ministerstva vnitra, takže lékaři dostanou přístup k informacím o tom, zda je pacient držitelem zbrojního průkazu nebo způsobilý k řízení motorových vozidel. Takové informace měl dosud jen praktický lékař, který vydal žadateli posudek o zdravotní způsobilosti. Nově se k těmto údajům dostanou všichni lékaři a zároveň budou mít v souladu se zákonem o zbraních povinnost informovat o případném zhoršení pacientova zdravotního stavu, které by jeho způsobilost k držení těchto oprávnění ohrozilo.

Sdílený zdravotní záznam pacienta bude zahrnovat nejen emergentní informace pro záchrannou službu, jako je krevní skupina a alergie pacienta, ale také potvrzení o jeho účasti na preventivních vyšetřeních a screeningu. To má především pomoci předcházet duplicitním úkonům.

Nových funkcionalit se dočká také mobilní aplikace EZKarta, která vloni nahradila covidovou Tečku a za první rok jejího fungování si ji na svá zařízení nainstalovalo více než pět milionů uživatelů. Ti v ní zatím mají na jednom místě všechny záznamy o očkování, mohou si ověřit jejich platnost a sdílet údaje s ošetřujícím lékařem.

Nově se aplikace napojí na další centrální služby elektronického zdravotnictví, uživatelé v ní najdou záznamy z dalších vyšetření, zprávy od zdravotnických zařízení, pozvánky na screeningové programy nebo možnost rezervovat si návštěvu požadované ambulance, případně registrovat se k vybranému lékaři.

Zlepšit se má i přehled očkovacích míst a informovanost o dostupnosti konkrétních vakcín. Od loňského podzimu s tím pomáhá takzvaný Očkoreport. Jedná se o projekt, který sdružuje více než dvě stovky praktických lékařů nabízejících očkování nejen svým registrovaným pacientům, ale široké veřejnosti.

Přehled očkovacích míst najdou zájemci na online mapě, kde si u vybrané ambulance zobrazí kontaktní údaje, seznam dostupných vakcín a ordinační hodiny. Cílem Očkoreportu je usnadnit veřejnosti přístup k očkování a zvýšit celkovou proočkovanost obyvatel.

Ze studentské praxe v porodnici vznikl rovnou nový obor. Má dostat mladé ajťáky do nemocnic

27. 5. 2025 ▪ 3 min. čtení

Ambulance v mobilu

Pacienti, ale i zdravotní pojišťovny a lékárny už mají od ledna 2025 díky elektronizaci jednodušší systém vracení nadlimitních doplatků za léky. Zatímco dříve musely pojišťovny posílat každý rok stovky milionů občanům, kteří překročili ochranný limit započitatelných doplatků, nyní se doplatky sčítají každému pacientovi automaticky. Díky systému e‑Recept už lékárník při výdeji léků vidí, zda pacient v daném roce ochranného limitu dosáhl, nebo ne. V případě dosažení tohoto limitu pacient jednoduše přestane doplatky platit a nemusí přeplatek zpětně žádat od zdravotní pojišťovny.

Velkou výzvou do budoucna bude distanční poskytování některých zdravotnických služeb pomocí telemedicíny. Rozsáhlým projektem na toto téma se nyní zabývá Fakultní nemocnice Olomouc, kde ministerstvo zdravotnictví testuje vytvoření hodnotícího, úhradového a realizačního rámce telemedicínských služeb. Podle ministra zdravotnictví je jisté, že se tyto technologie budou v následujících letech v rámci českého zdravotnictví využívat. „Teď je pouze nezbytné zajistit, aby generovaly úspory a případně i kompenzovaly nedostupnost péče ve vzdálených lokalitách,“ upřesňuje Válek.

Stejně tak je zřejmé, že se do elektronizace zdravotnictví zapojí nástroje využívající umělou inteligenci. Tomuto tématu se věnuje samostatný tým ministerstva zdravotnictví, který mapuje situaci ve zdravotnických zařízeních, připravuje metodické pokyny a spolupracuje na přípravě legislativy v rámci Aktu o umělé inteligenci.

„V současné době máme v procesu vydání návrhy tří směrnic pro využití umělé inteligence ve zdravotnických zařízeních. Jsou to pravidla využívání AI systémů pro administrativní účely, pro klinickou praxi a pro výběr, nákup, implementaci, správu, rozvoj a likvidaci AI v nemocnici,“ představuje aktuální projekty Válek. Cílem je podle něj zajistit těmto technologiím metodickou podporu a umožnit jejich rozvoj tak, aby byly skutečným přínosem a nevytvářely bezpečností rizika, například nedohledatelným sdílením dat mimo infrastrukturu zdravotnického zařízení.

Papír zůstává ve hře

Přípravy na digitalizaci zdravotnictví už probíhají řadu let a také její uvedení do praxe bude postupné, vzhledem k množství bariér, které procesu stojí v cestě. „Velkou výzvou je například zastaralost současných informačních systémů ve zdravotnických zařízeních. Ty musí být pro veškeré formy digitalizace napojeny na centrální systémy. Překážkou je také konzervatismus, který není nakloněn změnám v procesech. Mnozí zdravotníci nejsou příliš ochotní přejít na strukturovanou a standardizovanou podobu zdravotní dokumentace,“ upozorňuje Válek.

Kromě toho je potřeba brát ohledy na pacienty, kteří nemají přístup k novým technologiím, aby systémy uváděné do praxe nevytvářely mezi lidmi digitální propast. Legislativa proto zatím počítá s hybridní variantou, kdy lékařům i pacientům zůstane možnost dostat se ke zdravotní dokumentaci v papírové formě. Povinné propojení všech ambulantních i nemocničních systémů a výhradní používání elektronické zdravotní dokumentace zatím patří k výhledovým milníkům následující fáze digitalizačního procesu.

Aktuálně probíhá pilotní testování desítek projektů týkajících se elektronizace zdravotnictví. Mezi ně patří zmíněná e‑žádanka, portál pacienta nebo například systém pro evidenci a přístup k dříve vysloveným přáním, jako je odmítnutí resuscitace nebo darování orgánů. „V roce 2026 pak bude třeba veškeré komponenty digitalizace v praxi ověřit a vyladit, aby byly odstraněny případné nedokonalosti,“ dodává Válek.

V následujících letech pak bude výzvou sjednocení elektronických zdravotnických dat na mezinárodní úrovni, které vyžaduje Nařízení o evropském prostoru pro zdravotní údaje (EHDS). Tento krok má usnadnit sdílení zdravotních záznamů mezi evropskými státy. To pomůže při poskytování lékařské péče v zahraničí, ale také při výzkumu a tvorbě politik veřejného zdraví. Podle Válka všechny aktuální projekty digitalizace českého zdravotnictví vyplývají z cílů této směrnice a Česko přípravu na její implementaci stíhá. Klíčové části nařízení EHDS mají v členských státech EU vstoupit v platnost v roce 2029.

Text vznikl ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR.