Policii zajímá, proč úřad posílal Vesecké statisíce. Dokumentace chybí

Nezůstaly žádné stopy o tom, co přesně dělali. Jediné, co se dochovalo na papíře, jsou smlouvy na právní služby: s měsíční odměnou 35 tisíc za 20 hodin práce.

Už i policii nyní začalo zajímat, proč si minulé vedení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových platilo jako poradce někdejší špičky české justice - bývalou nejvyšší žalobkyni Renatu Veseckou a někdejšího místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru.

HN už v červnu napsaly, že na úřadu chybí dokumenty, jakou práci vlastně Vesecká s Kučerou odevzdali. A náměstek ministra financí Ondřej Závodský rovnou mluvil o podezřelých penězovodech. Kriminalisté se mezitím začali sami případem zabývat. "Pro podezření z trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku," potvrdila mluvčí pražské policie Andrea Zoulová.

S úřadem, který vede jménem státu miliardové spory, podepsal Kučera smlouvu v únoru 2011, Vesecká pak na podzim. Kariéra obou vlivných justičních postav v té době upadala.

Kučera sám rezignoval na funkci soudce, protože mu hrozilo odvolání za zásahy do korupční aféry šéfa lidovců Jiřího Čunka. A Vesecká měla za sebou odvolání z funkce nejvyšší státní zástupkyně Nečasovou vládou, která byla nespokojená s tím, jak se v České republice (ne)vyšetřují velké kauzy.

"Nekoukal jsem, jestli je někdo mediálně profláklý. Hledal jsem lidi, kteří něco opravdu umí. A tihle umí," vysvětluje bývalý ředitel úřadu Miloslav Vaněk, proč si Kučeru s Veseckou najal.

Vaněk, člen ODS, začátkem letošního roku sám z funkce po 11 letech dobrovolně odešel. Protože jinak by ho pravděpodobně ministr financí Andrej Babiš odvolal. Úřad pak začal dočasně řídit Babišův náměstek Závodský. A právě on narazil na to, že ke smlouvám s oběma poradci chybí záznamy, čím byli úřadu užiteční.

Kučera za dobu trvání služby do konce letošního ledna dostal od úřadu skoro jeden a čtvrt milionu, Vesecká necelý milion.

"Určitě to nebyly peníze za nic"

Exředitel Vaněk popírá, že by Vesecká s Kučerou brali peníze za nic. Ale zároveň přiznává, že se žádné papíry o jejich práci ani nalézt nemohly. Jednoduše proto, že všechny právní konzultace se kvůli utajení odehrávaly v úzkém kruhu vedení.

Aby se strategie úřadu nedostala k protistraně - například k manažerům Mostecké uhelné společnosti, kdy se úřad snažil získat 14 miliard korun zmrazených ve Švýcarsku. Nebo ve dvanáctimiliardové - a nakonec vyhrané - arbitráži se společností Diag Human.

"Musel jsem si nastudovat spoustu materiálů, žalob a pak navrhnout řešení. Nebyly to rozhodně peníze zadarmo," souhlasí Kučera. Vesecká jen vzkázala, že musí zachovávat advokátskou mlčenlivost.

Dalším poradcem, kvůli kterému policisté zahájili vyšetřování, je expert na PR a média Michal Voráček. Jeho firmu si ředitel úřadu Vaněk najímal od roku 2005 za 27 tisíc měsíčně, od března 2011 odměnu zvýšil na 79 tisíc, přestože úřad měl vlastního mluvčího. Ani tady se podle ministerského náměstka Závodského nenašly doklady o plnění.

Voráček HN už dříve řekl, že je určitě má a nebude problém je předložit. Ředitel Vaněk zase vysvětlil, že si Voráčka objednával kvůli kauze Diag Human - Voráček pomáhal, aby se ve sledovaném sporu dostávaly k novinářům správné informace.