O Berlínu se obvykle říká, že si ho zamiluje jen ten, kdo má rád jízdu pištícím metrem, nepohrdne currybuřtem, napije se brčkem piva říznutého malinovkou, miluje box a nevadí mu Turci. Na vše ve městě u Sprévy dříve či později narazíte.

Někdy se ptám sama sebe, co na tom Berlíně, se kterým jsem propojena jakousi druhou pupeční šňůrou, vlastně mám. Vždyť nemá jedno centrum, je rozlehlý a nekonečný, zadlužený, hlučný, přelidněný místními, novousedlíky, přistěhovalci i davy turistů, na mnoha místech je ušmudlaný, zřejmě navždy zůstane jedním velkým staveništěm, na mezinárodním filmovém festivalu Berlinale si přivodíte minimálně nachlazení (co ostatně čekat od únorových plískanic?).

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se