Jak zabránit podvodníkům, aby kradli firmy? Vznikne speciální tým

Po sedmi letech fungování insolvenčního zákona je jedno jisté - ani kvalitní zákon nezabrání organizovaným podvodníkům v krádežích firemního majetku, pokud nejsou lidé, kteří by je uměli stíhat.

"Teď musí nastoupit represe. Budu prosazovat, aby ve spolupráci s ministerstvem vnitra, policií a státním zastupitelstvím vznikl speciální tým, který se naučí rozpoznávat kriminalitu v insolvencích," říká budoucí ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Současným problémem totiž podle Pelikána i dalších expertů oslovených HN je to, že se mnozí policisté ani státní zástupci nevyznají v obchodním právu. "Lidé, kteří kriminální činy v insolvencích páchají, v tom chodí dvacet let a živí se tím. A proti nim stojí policista, který v lepším případě má vůbec nějaké právní vzdělání, ale většinou ne a s insolvencemi nemá žádnou zkušenost. Státní zástupci mají vesměs trestněprávní vzdělání, příliš neznají obchodní právo," vysvětluje Pelikán.

Rozhovor

Všichni vědí, odkud jde dým

říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny nastupující ministr spravedlnosti Robert Pelikán

"A pokud nemáte dostatečně schopné orgány činné v trestním řízení, tak ty skupiny nikdy nedostanete," říká Pelikán a dodává, že i on sám po desetileté zkušenosti z velké advokacie je schopen Bezpečnostní informační službě jména, "co smrdí", vyjmenovat. "Ale nemůžete nikoho zavřít jen proto, že všichni v Praze to vědí," říká Pelikán s tím, že důkazy má získat právě vznikající speciální tým.

Insolvence přitahují pozornost organizovaných podvodníků, protože je to jeden z mála momentů, kdy mění vlastníka majetek v objemu až miliard korun za velké rychlosti a zároveň je možné si skrze posudky "hrát" s jeho cenou. "Problémem je, že ministerstvo spravedlnosti ve skutečnosti nevykonává efektivní dozor nad insolvenčními správci, soudcovská samospráva nedělá nic pozorovatelného proti korupci v řadách insolvenčních soudců a policie a státní zastupitelství zjevně v této oblasti nevykonávají trestní represi," říká expert na obchodní právo a spoluautor insolvenčního zákona Tomáš Richter.

"Opravdu velkých kauz, kde se vyplatí krást a defraudovat, je v zemi do roka možná tucet. Pokud by se na tyto případy zaměřila koordinovaná pozornost kompetentního týmu policistů a státních zástupců, mělo by to silný odstrašující efekt," vysvětluje Richter. Problémem ale podle něj bude sehnat nepodplatitelné detektivy a státní zástupce. "Lidé, kteří provozují kriminální činnost na této úrovni, mají evidentně nezřídka jak politické krytí, tak i kooperaci státních orgánů, které by měly právo vynucovat."

To vše je důvodem toho, že za dvě desítky let se podařilo odkrýt jen jediný skutečně velký konkurzní podvod: konkurzní mafii kolem ústeckého soudce Jiřího Berky, odhalenou v roce 2003. Kupovala pohledávky firem v problémech, vyhlásila na ně konkurz a pak pohledávky pod cenou prodávala. Kvůli padělaným dokumentům spadlo do konkurzu devět firem, škoda byla čtvrt miliardy, dalších 200 milionů se gangu odčerpat nepodařilo. Soudce Berka dostal u soudu nepravomocně devět let, předloňská prezidentská amnestie ho části obvinění zbavila.

Problémem při dokazování takových podvodů je třeba i nasazení odposlechů. Lidé z praxe totiž HN řekli, že je těžké získat od soudu povolení k odposlechu jiného soudce, aniž by se dotyčný dozvěděl, že po něm policisté jdou.