U vraždy Borise Němcova stejně jako v jiných případech, kdy motivace činu není jasná, se obvykle ptáme cui bono - tedy komu daná vražda přinesla největší prospěch nebo naopak komu nejvíce uškodila.

Jak upozorňuje politoložka Jekatěrina Šulmanová, taková logika ale vychází ze dvou předpokladů. Že beneficiář je současně organizátorem, respektive objednavatelem vraždy a že můžeme pochopit motivy aktéra, když si sami představíme sebe na jeho místě. Jenže oba předpoklady jsou do určité míry falešné.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se