První únorové úterý provedla policie velký zátah - do terénu vyrazila stovka kriminalistů, zasahovali na deseti místech po celé republice. Operace Virus cílila na jihomoravský gang, který od lidí "vybral" přes tři miliony korun. Zloději ovšem úřadovali zpoza počítačových monitorů - posílali zavirované e-maily vypadající jako zprávy od exekutorů či přes elektronické peněženky vytahovali peníze z cizích kreditních karet. Nešlo přitom o žádné IT specialisty, zneužívali hlavně důvěřivosti a ne­opatrnosti jiných lidí.

Internetová kriminalita, jak dokládá i tato událost, je v Česku na vzestupu. Loni objem počítačových podvodů, které vyšetřovali policisté, poprvé překročil miliardovou hranici. "Za minulý rok se šetřilo 2458 případů podvodů s deklarovanou škodou ve výši 1,2 miliardy korun, oproti roku 2013 jde o nárůst 32 procent," řekl Karel Kuchařík, který vede policejní tým specializující se na informační kriminalitu. Podnětů od veřejnosti ale bylo ještě mnohem víc, jen za první polovinu loňského roku lidé nahlásili policii 3522 udání směřujících do kybernetické oblasti.

"Trendem je profesionalizace a páchání trestné činnosti, kde je zřejmá organizovanost," dodal Kuchařík s tím, že s kolegy narazil například na skupinu, v níž jedna větev sháněla na webu kompromitující informace, jiná je použila k vydírání a další se starala o vyvádění peněz přes nastrčené bílé koně a jejich bankovní účty.

Naivní finanční manažeři

Nátlak je ale jen jednou z cest, jak někomu sebrat ve virtuálním světě peníze. Častější i snazší je spolehnout se na neopatrnost - lidé jsou totiž prostřednictvím e-mailů či sociálních sítí schopni prozradit ty nejcitlivější osobní údaje, včetně přístupových hesel.

"V loňském roce jsme zaznamenali značný nárůst trestné činnosti v souvislosti s komunikací na sociálních sítích," prohlásil Libor Kazda, šéf ­Finančního analytického útvaru, kterému banky hlásí podezřelé převody.

A naivita bývá příčinou nejen toho, že někdo přijde o peníze, ale že i skončí za mřížemi. Podle analýzy ministerstva vnitra o bezpečnosti v Česku se například na internetu běžně objevují pracovní inzeráty, které nabízejí zaměstnání označené třeba jako manažer finančních operací. Slibují klidnou, dobře honorovanou práci z domova. Podmínkou bývá zaslání kopie občanského průkazu, na niž pachatelé nechají zřídit u některé z on-line bank konto. Úkolem najatého důvěřivce je posílat peníze ze "svého" účtu na cizí.

O tom, kdo jim dal práci, mají většinou minimum informací a už vůbec netuší, že jim hrozí trestní stíhání za podíl na praní špinavých peněz. "Lidská důvěřivost hraničící až s naivitou je nejčastější vlastností, na které řada podvodníků zakládá své ilegální podnikání," stojí v analýze.

Banky a úřady také

Na seriózně se tvářící e-maily, které byly ve skutečnosti jen zástěrkou, nedávno ale naletěli i úředníci Správy železniční dopravní cesty. Státní podnik hospodařící s mnohamiliardovým majetkem obdržel zprávu o tom, že si jeden z jeho obchodních partnerů změnil číslo účtu. Nikdo to pořádně neověřil a nakonec se kvůli tomu ztratilo několik desítek milionů korun.

Deník MF Dnes uvedl, že se podvodníci pokusili peníze vylákat i z jiných státních firem, ale neúspěšně. Případ kromě policie prověřuje i Kazdův Finanční analytický útvar: "FAÚ opakovaně řešil případy, kdy poškození společností nastává po podvodném vylákání vysokých finančních částek, a to tím, že vytipovaná společnost nejprve obdrží e-mailem oficiální oznámení od svého dodavatele o změně bankovního spojení."

Ve své výroční zprávě útvar například popsal příběh nejmenovaných strojíren, které k výrobě ložisek nakupovaly ocel z Ruska. Kdosi ale vysledoval detaily jejich komunikace a termíny plateb a požádal - tváře se v elektronické poště jako ruský účetní - o úpravu platebních údajů. Na jeho konto pak z Česka odešlo několik desítek tisíc eur.

Častým terčem internetových útoků jsou také banky - a to jak jejich systémy, tak formou takzvaného phishingu jejich klienti. Ruská bezpečnostní agentura Kasperky Lab nedávno prozradila, že spolu s Interpolem odhalila mezinárodní síť hackerů, kterým se z bank, mimo jiné i v Česku, podařilo během let 2013 a 2014 ukrást miliardu dolarů (přibližně 24 miliard korun). Žádný tuzemský finanční ústav se ale oficiálně k tomu, že by byl mezi poškozenými, nepřihlásil.

Na boj s kybernetickým zločinem se chce čím dál víc zaměřovat i česká policie, ministr vnitra už ohlásil, že by ji mělo posílit 50 IT expertů.


null