Od světové finanční krize uplynulo sedm let. Akciové indexy se propadly a jen hrstka investorů to viděla jako příležitost k nákupu. Proč taky investovat, když celosvětové oživení ekonomiky nebylo nikterak výrazné. Hospodářství většiny států stagnovalo nebo mírně rostlo.

Růst akcií ale přišel, stojí za ním však externalita ve světových dějinách nevídaná. Odstartovala ji americká centrální banka, když oznámila gigantický program podpory ekonomiky skrze tištění peněz, v ekonomických kruzích zvláštně označovaný jako kvantitativní uvolňování. Pumpování peněz do ekonomiky se tak stalo všelékem a podle amerického vzoru jej začali předepisovat také v eurozóně, Británii nebo v Japonsku. Účelem je zamezit deflaci, která dlužníkům škodí a věřitelům pomáhá. A kdo je největším dlužníkem světa? Samozřejmě národní vlády.

Zbývá vám ještě 40 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se