Celý svět si prozatím dával pozor, aby bankroty řešil nesystémově. Byli jsme systematicky nesystematičtí. Někdy se státům odpouštělo, někdy ne, některé banky se nechaly zkrachovat, jiné ne. Pokaždé jsme si dávali pozor, aby se z něčeho nestal precedent, pravidlo, vzor, návod, něco, s čím by se dalo počítat. Řecko se řešilo jinak než Kypr, Irsko jinak než Kalifornie nebo Maďarsko. Koneckonců i v tomto duchu lze číst nedávný výrok premiéra Sobotky, že si musíme dát pozor, aby se z řeckého vyjednávání nestal návod pro všechny budoucí státy. Jenže jak to udělat? Šili jsme záplatu na záplatu, místo toho, abychom si ušili nový šat. Současný "hospodářský systém" má málem víc záplat než původní látky. Můžeme ale věřit systému, který má více paradoxů než pevných pravidel?

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se