Kde hledat kořeny dnešní migrační tsunami? Museli bychom zkoumat vývoj v zemích, odkud běženci pochází, několik desítek let nazpět. A prakticky vždy bychom mohli najít společný základ v neadekvátních zásazích ze strany vojenských velmocí, které si mnohdy na území cizích států počínají majetnicky a naprosto nevhodně. Dlouhá desetiletí to platí o Afghánistánu, v posledním desetiletí o zemích na severu Afriky a některých asijských zemích.

Z krátkodobého pohledu lze najít příčinu současného pohybu milionů lidí v takzvaně zdánlivě demokratizačním procesu, který bývá často označován jako "arabské jaro" a který vedl, především za přímé podpory USA, k destrukci autoritářských režimů. Zásadním nedostatkem těchto procesů bylo to, že jejich aktéři po rozpadu jakžtakž fungujících státních struktur neuskutečnili další kroky, které by vedly k povznesení životní úrovně obyvatel těchto dotčených zemí. Svou chybnou politikou tak vytvořili prostor pro vznik různých extremistických teroristických skupin, které se vydávají tu méně, tu více zdařile za legitimní režimy.

Zcela fatální selhání amerických zásahů do vnitřního dění především v Libyi a v Sýrii vede pravděpodobně k největší humanitární katastrofě první pětiny dvacátého prvního století. V dotčených územních celcích se tak přestávají plnit základní funkce státu, které jsou platné tisíciletí a popsal je pregnantně mimo jiné i Adam Smith ve své knize Bohatství národů.

Ten konstatoval, že stát má chránit společnost před vnějším napadením a jakýmkoliv násilím, má zajistit vnitřní bezpečnost a zároveň má chránit každého člena společnosti před nespravedlností a útlakem ze strany druhého. Rozbitím, byť nedemokratických struktur, tak nesou především Spojené státy, ale i mocnosti Evropské unie, které s tímto postupem souhlasily, jednoznačnou vinu za stávající stav.

Eurokraté uzavření v přepychu svých klimatizovaných kanceláří v Bruselu, ve Štrasburku či na jiných místech zcela selhali a jsou to oni, kteří nesou podstatný díl viny za utrpení, které musí migranti snášet. Koneckonců, co jiného zbývá lidem, po kterých střílí bandy loupeživých teroristů v jejich vlastní zemi. Kdo ze vzdělanějších lidí by nechtěl žít v relativně svobodné a relativně bohaté společnosti? Proč by neriskovali strastiplnou cestu, když v jejich zemi je v budoucích desetiletích nečeká prakticky nic dobrého?

A tak především Německo, Francie a Velká Británie sklízí v současné době plody své zcela chybné politiky. Je s podivem, že Evropská unie není schopna bránit svůj schengenský prostor, že politici vytváří iluze o tak bohaté společnosti, která je schopna se dlouhodobě postarat o miliony migrantů z jiného kulturního, náboženského a politického prostředí.

Problém stěhování národů teprve začíná a bude nás všechny stát ještě mnoho finančních prostředků, problémů se začleňováním běženců, mnoho lítosti nad utrpením spojeným s jednotlivými osudy. Jen málokdo si však uvědomí pravé příčiny současné utečenecké a migrační tsunami. A tím jsou nekompetentní vojensko-politické zásahy globálních mocností.