Česko a Ukrajinci: ekonomika a rozpočet z nich profitují, dávky pobírají stále méně

V České republice v současnosti žije přes 581 tisíc Ukrajinců, z toho jich téměř 384 tisíc je válečných uprchlíků. Jde o největší zahraniční komunitu u nás vůbec, která je výrazně větší než počet druhých Slováků a třetích Vietnamců, a Češi z ní někdy mají obavy. Vychází tento pocit z reálných faktů, nebo nás příliš ovlivňují jednotlivosti a negativní zprávy, které jsou na sociálních sítích i v médiích čtenější než ty pozitivní? Jako je třeba fakt, že Ukrajinci se Česku vyplácejí.

Rozdíl mezi příjmy a výdaji našeho státního rozpočtu na obyvatele této země se totiž už před dvěma lety překlopil v náš prospěch. A od té doby se podle dat ministerstva práce a sociálních věcí dál zvětšuje.

Začalo to ve třetím čtvrtletí roku 2023, kdy výdaje na ukrajinské uprchlíky činily 4,4 miliardy korun a příjmy 4,8 – do státního rozpočtu tedy Ukrajinci za toto období přinesli 400 milionů korun. O rok později už to bylo 1,9 miliardy korun. A zatím poslední dostupný údaj, za druhé čtvrtletí letošního roku, mluví o výdajích 3,8 miliardy korun a příjmech 7,6 – tedy plus 3,8 miliardy korun do českého státního rozpočtu za tři měsíce. 

Ukrajinci přinášejí ekonomice miliardy měsíčně, dělají šéfy, úředníky nebo učí sestry

17. 6. 2025 ▪ 4 min. čtení

Meziročně kromě toho klesá i počet Ukrajinců pobírajících humanitární dávku. Zatímco v dubnu 2022, dva měsíce po vypuknutí války, jich u nás bylo 234 tisíc, rok nato 149 tisíc a letos už pouze 86 tisíc. Pozitivní čísla podporuje také šetření Akademie věd z letošního března, podle něhož si v Česku na živobytí vydělává 80 procent z potenciálně práceschopných uprchlíků. 

Ukrajinci Čechům práci neberou

Jsou tedy namístě výroky šéfa opoziční SPD Tomia Okamury, který na mítincích hnutí tvrdí, že „Ukrajinci Čechům berou práci, zhoršují dostupnost bydlení i zdravotnictví“ a páchají závažné trestné činy?

HN během září analyzovaly volební mítinky a programy všech parlamentních stran. A Okamuru zmiňujeme proto, že o Ukrajincích mluví v rámci předsedů sledovaných stran na mítincích zdaleka nejčastěji – skoro výhradně pak v negativním kontextu. Svou kritikou jde vstříc náladám části obyvatel Česka.

Podle průzkumu agentury STEM z letošního července si 51 procent dotázaných myslí, že uprchlíci přicházející z Ukrajiny jsou pro budoucí vývoj naší země ohrožením. Že jsou Ukrajinci přínosem, si myslí jen 31 procent Čechů. Zbytek věc nedovede posoudit. Postoj k Ukrajincům dokresluje otázka, v níž se STEM ptal, který z výroků nejlépe odpovídá jejich naladění vůči ukrajinským uprchlíkům. Nejčastěji – ve 40 procentech odpovědí – zaznívalo, že je lidé „snáší, ale už jsou z jejich přítomnosti unaveni“.

V této souvislosti může zaujmout rétorika šéfa opozičního ANO Andreje Babiše, který hned v úvodu volebního programu ANO konstatuje: „Cítím, jak už jste unavení. Jak toho máte dost.“ Obecně si pak ale ANO dává pozor, aby o Ukrajině a Ukrajincích moc nemluvilo. V celém programu ANO slovo Ukrajina zaznívá dvakrát. Jednou ve zmínce, že hnutí podporuje „diplomatické kroky vedoucí k ukončení války“, a podruhé, že až válka jednou skončí, hnutí zabrání „souvisejícím hrozbám“, jako jsou „návrat organizovaného zločinu či pašování zbraní“.

Zatímco Andrej Babiš se snaží nepopulární téma před volbami takticky spíše nezmiňovat, Okamura ho prezentuje jako zásadní problém. I v jeho případě jde o jednoduchou taktiku. Čechů, kteří uprchlíky nemají rádi, je podle zmiňovaného průzkumu STEM 25 procent, největší skupina hned po 40 procentech unavených. Až na třetím místě je třináctiprocentní část s uprchlíky převážně solidarizujících respondentů. 

Z tohoto pohledu „netakticky“ a hlasem menšiny mluví největší vládní koalice Spolu, když ve svém programu mimo jiné tvrdí, že „ti, kteří byli nuceni uprchnout z Ukrajiny a chtěli u nás zůstat, jsou přirozenou součástí naší společnosti a zapojeni do pracovního trhu“. Podobně pozitivně o uprchlících mluví koaliční STAN a opoziční Piráti. 

Jejich pohled může působit až příliš bezstarostně a migrace má i negativní jevy. Tím hlavním je asi cena nájmů. 

Podle generálního ředitele Úřadu práce ČR Daniela Krištofa však rozhodně neplatí názor, že by Ukrajinci Čechům práci brali. „Firmy neměly dost kvalifikovaných lidí a díky Ukrajincům mají pozice obsazené a díky tomu lépe prosperují. To má další pozitivní dopad na českou ekonomiku nad rámec toho, co ti Ukrajinci sami odvedou. Jsme v tom absolutní premianti v Evropě,“ řekl Krištof letos serveru Hlídací pes.

V Česku sice v posledních měsících stoupá nezaměstnanost, letos v srpnu činila 4,5 procenta proti loňským 3,8. Stále však platí, že ČR patří mezi země s nezaměstnaností velmi nízkou. V rámci celé EU ji má nižší jen Malta.

„Nejohroženější“ region? Paradoxně Praha

Ukrajinci vzhledem ke zmíněnému zapojení do české ekonomiky samozřejmě mohou pro Čechy představovat konkurenci. Pokud by však mělo platit, že právě kvůli nim nemůžeme najít práci, nejvíce postižená by měla být Praha. Válečných uprchlíků z Ukrajiny je zde totiž zdaleka nejvíc – skoro 100 tisíc. Nezaměstnanost v hlavním městě je však vůbec nejnižší – dosahuje 3,5 procenta a zaměstnavatelé v Praze opakovaně nabízejí nejvíc volných míst.

Naopak nejvyšší nezaměstnanost 6,7 a 6,3 procenta je v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, které se řadí k těm s nejnižším počtem ukrajinských uprchlíků. V Ústeckém je jich necelých 18 tisíc, v Moravskoslezském přes 19 tisíc. Vztaženo na počet obyvatel, zatímco v Praze je každý 14. obyvatel uprchlík, v Ústeckém kraji každý 45. a v Moravskoslezském každý 60. Právě v těchto regionech, kde je Ukrajinců výrazně méně než v Praze, přitom protestní uskupení snažící se poštvávat Čechy proti Ukrajincům mají největší podporu.

S tím, jak u nás stoupá počet pracujících Ukrajinců, mění se také to, jaké si mohou dovolit bydlení. Většina z nich – 79 procent – se přesunula do nájmů, na ubytovnách jich žije desetina. Opozice tak má pravdu v tom, že se u nás zhoršuje dostupnost bydlení, především toho nájemního. Zdaleka to však nelze klást za vinu jen uprchlíkům. Zdražování nájmů neblaze ovlivnil rok 2023 a tehdejší vysoké úrokové sazby, kvůli čemuž u nás dočasně skokově ochladl hypoteční trh. Letos už Češi zájem o hypotéky mají velký – ale bytů je kvůli dlouhodobě pomalým stavebním řízením a nedostatečné výstavbě málo. 

Kde lze mluvit o vysloveném štvaní Čechů proti Ukrajincům, je tvrzení, že uprchlíci u nás zhoršují dostupnost zdravotní péče. Ta se totiž zhoršuje hlavně na venkově a v odlehlých oblastech, Ukrajinci přitom žijí převážně ve městech, kde snáz najdou práci. Mezi lidmi, kteří k nám z Ukrajiny přicházejí, jsou navíc i lékaři – povolení vykonávat odbornou praxi jich podle údajů ministerstva zdravotnictví od začátku války u nás získalo už 700.

A v kontextu je třeba vnímat také kriminalitu Ukrajinců u nás. Za loňský rok sice mírně vzrostla, policie stíhala přes 3,8 tisíce Ukrajinců, rok předtím jich bylo méně než 3,5 tisíce. V poměru na počet obyvatel to však znamená 0,65 procenta, což je podle dat Policie ČR třikrát méně než u naší druhé největší zahraniční komunity, Slováků.

Policejní statistiky o kriminalitě navíc zahrnují všechny cizince, včetně turistů nebo v případě Ukrajinců těch, kteří k nám přišli před konfliktem. Vzhledem k tomu, že trestné činy v Česku páchají nejvíc mladí muži a před válkou k nám uprchly převážně ženy s dětmi, je podíl kriminality uprchlíků zřejmě ještě nižší.

A byť samozřejmě i Ukrajinci v Česku páchají závažné trestné činy, většina z nich je lehčích. „Nejčastěji se jedná o maření úředního rozhodnutí, řízení pod vlivem alkoholu a padělání veřejné listiny,“ říká Ondřej Moravčík z policejního prezidia.