Ruské útoky v Sýrii mohou posílit Asadův režim. Obama musí rozhodnout, zda bude riskovat střet s Putinem

První ruské nálety na Sýrii vyvolávají ve Spojených státech, Francii a některých zemích Blízkého východu více nesouhlasu a rozpaků než spokojenosti. Ruské letouny bombardovaly hlavně provincie Homs, Hamá a Idlíb v místech, kde se nepohybují ozbrojenci organizace Islámský stát (IS).

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve čtvrtek oznámil, že ruské letectvo zasahuje teroristické organizace na základě konzultací se syrskou armádou. Ještě ve středu přitom ruská ministerstva obrany i zahraničí uváděla, že jde o údery "výlučně proti IS".

USA a Francie se nicméně domnívají, že bomby dopadly hlavně na opoziční skupiny, které bojují jak proti režimu prezidenta Bašára Asada, tak proti Islámskému státu.

Podle nejmenovaného libanonského zdroje, na nějž se odvolává agentura Reuters, do Sýrie dorazily i stovky íránských vojáků. Ti budou nasazeni do pozemních bojů proti rebelům na severu země. Jednotky údajně doplní letecké operace.

Ve čtvrtek podle libanonské televize al-Majadín ruské bombardéry zaútočily v severozápadní Sýrii na pozice seskupení Džajše Fatáh, které sdružuje několik islamistických milic, avšak nikoliv bojovníky IS.

Předák syrské exilové opozice Chálid Chodža v newyorském sídle Organizace spojených národů prohlásil, že ruské nálety ve středu zabily zhruba tři desítky civilistů.

"Bylo to poprvé, co jsme tady viděli tak intenzivní nálety. Jsme zvyklí na dvě tři bomby denně, ale ne na tak prudké bombardování. To se předtím nestalo," řekl agentuře Reuters Fajáz Ubajd z opozičního Místního koordinačního výboru v Talbíse. "Tohle jsme ještě neviděli. Mnoho lidí přišlo o končetiny," uvedl obyvatel města Abdal Rahmán Džumá.

Ruské letouny zaútočily na syrskou opozici. Obama musí rozhodnout, jak zareaguje

List Wall Street Journal napsal, že v některých místech (Rusové bombardovali celkem dvacet cílů) úder směřoval i na příslušníky opozice, spolupracující se Spojenými státy. Nejméně jeden velitel Svobodné syrské armády přišel podle agentury Reuters o život.

Kreml to ale popírá. "Neshánějte informace o ruských úderech od Pentagonu. Hledejte je na webu ruského ministerstva obrany," uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Dosavadní vývoj směřuje k tomu, že více než na Islámský stát se Rusko zaměří na ostatní povstalce − islamistické i umírněné −, kteří ohrožují Asadův režim blízko Damašku a pobřeží Středozemního moře.

Americký prezident Barack Obama tak stojí před rozhodnutím, zda ruské útoky na veškerou opozici bude tolerovat, nebo riskovat ostrou konfrontaci s Vladimirem Putinem. Ministr obrany Ashton Carter na otázku novináře, zda se USA chystají bránit rebely, se kterými spolupracují, neodpověděl.

"USA nejsou proti tomu, když Rusové zasáhnou Islámský stát nebo al-Káidu, ale údery, které jen posilují prezidenta Bašára Asada, jsou znepokojivé," prohlásil americký ministr zahraničí John Kerry.

Činitelé amerického ministerstva obrany se také pozastavují nad způsobem, jakým Rusko své nálety oznámilo.

Údajně "tříhvězdičkový" ruský generál informoval hodinu předem americké velvyslanectví v Bagdádu. "Není to jednání, které bychom v profesionální rovině očekávali od ruské armády," uvedl Carter.

Saúdská Arábie, která patří k hlavním spojencům rebelů, také přitvrdila v rétorice vůči Rusku.

"Útoky vedly k mnoha nevinným obětem. Žádáme jejich okamžité ukončení. Země nemohou tvrdit, že bojují proti terorismu Islámského státu, když zároveň podporují terorismus syrského režimu," komentoval saúdský diplomat Abdalláh Muállimí televizi al-Arabíja.

Podle listu Jerusalem Post se ruský postup nelíbí ani izraelské vládě. Obává se, že při svých občasných útocích na syrské území, podnikaných hlavně proti dodávkám zbraní libanonskému Hizballáhu, bude nyní kvůli přítomnosti Rusů omezena.