Rovnost, volnost, bratrství, ale ne plat

V naší vyspělé západní civilizaci jsme pyšní na to, že nehalíme ženy do burek, hidžábů, nikábů a někdy také vůbec do ničeho. Ženy u nás smí chodit ven, ba dokonce cestovat do zahraničí a ani k tomu nepotřebují souhlas manžela, bratra či otce. Ženy mohou chodit k volbám a mají stejně platný hlas jako muži. Mohou také řídit. Nejen auto, ale i tramvaje, ka­miony, letadla i traktory. Máme ženy, které se ohánějí zednickou lžící, máme kaskadérky, horolezkyně, vědkyně… Je tady i pár takových, i když jich stále není zrovna moc, které velí firmám, a tím pádem i spoustě mužů, kteří se zcela dobrovolně − alespoň většinou − onomu řízení a velení podřizují.