Justice neví přesně, kdy se ostré názory mění v podněcování k nenávisti, říká Pavel Zeman

Na internetu si budeme čím dál častěji číst nenávistné výroky − podobné těm o rozemílání muslimů do masokostní moučky, za které policie nedávno obvinila protiislámského aktivistu Martina Konvičku. A tenhle nový trend přichází v době, kdy na to podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana není justice připravena: neví přesně, kdy se vyjadřování ostrých názorů už přehoupává do trestného podněcování nenávisti.

"Dostáváme se do situace, kdy si teprve teď vyjasňujeme, co je trestné a co ne. A k tomu se nám budou muset vyjádřit soudy," řekl Zeman v rozhovoru pro HN.

V Česku se výroky podobné těm, které na Facebook napsal vysokoškolský docent Konvička, stíhají a trestají jen minimálně. Z pochopitelných důvodů: jde o ostražitost před svobodou projevu, kterou zaručuje Ústava ČR. Navíc v minulosti se týkaly hlavně Romů nebo třeba sympatií s nacismem. Zatímco dnes muslimů a uprchlíků.

"Sociální sítě jsou relativně novým fenoménem. A co si budeme říkat, ony jsou relativně novým fenoménem i tyhle výroky. Kolikrát jsme tady v Česku něco takového zažili? Párkrát," prohlásil nejvyšší státní zástupce. "Myslím, že společnost teď možná dospěje do takové vyostřenosti, že těch výroků bude víc," odhadl Zeman.

Svoboda i pro názory, jež se nelíbí

Faktem je, že Česko je k vyhroceným komentářům liberální − ostatně i nejvyšší žalobce Zeman se hlásí k tomuto přístupu. "Když je svoboda slova, pak ne pouze pro ty názory, které se nám líbí. Mohou narazit na nějaké zákonné limity, ale ty vám neřekne státní zastupitelství. To může jen soud," řekl Zeman.

Například už v 90. letech soud osvobodil republikánského lídra Miroslava Sládka, který prohlásil, že "můžeme litovat, že jsme Němců zabili ve válce málo". Byl obžalovaný, ale soudy ho osvobodily.

Přitom Konvičkův případ ukázal, že stovky a tisíce lidí, kteří zveřejňují názory na uprchlíky na Facebooku, nejspíš netuší, že se pohybují na hraně paragrafů. Tím může být tahle kauza průlomová. Soudci budou muset rozhodnout, kdy už je hranice překročena. A jaký vliv má to, když výroky visí na sociální síti, což má dnes podle nejvyššího státního zástupce Zemana možná ještě větší dopad, než pokud zazní v rádiu.

Policisté zatím v klidu

Něco už napověděla loňská půlroční podmínka pro Ottu Chaloupku, bývalého poslance Věcí veřejných, který na Facebooku napsal, že "ještě pár takovýchto cikánských provokací a začne mazec."

"Hranice podle mě je, když někdo přímo vyzývá k násilí proti konkrétní skupině," říká advokát Robert Cholenský, mimochodem spolupracovník organizací prosazujících lidská práva, který loni úspěšně hájil vydavatele projevů Adolfa Hitlera, obžalované například za to, že předmluvy ke knize byly podle policie k nacistickému vůdci příliš vstřícné.

S obviněním protiislámského aktivisty Konvičky tak přichází logická otázka: Budou policisté a státní zástupci odteď důsledně vyšetřovat všechny nenávistné komentáře? Zeman, který má pravomoc dát svým podřízeným takový pokyn, tvrdí, že to zatím není potřeba.

"Nevnímám to tak, že by to byla věc, která by potřebovala, chcete-li, frontální útok státního zastupitelství. Myslím si, že těch vyostřených není tolik, abych si řekl, že žijeme v xenofobním prostředí," uvedl Zeman.

Na druhou stranu uznává, že dokonalý přehled o xenofobii na síti nemá − účet na Facebooku nemá mimo jiné proto, že se to k jeho funkci nehodí.

Půlka národa před soudem?

Jiná věc je, že policisty by stíhání tisíců sporných výroků velmi zatížilo. Server Lidovky.cz tento týden uvedl, že policii přišlo za poslední tři měsíce přes 120 oznámení vždy na stejné téma: komentáře vyhrožující uprchlíkům zplynováním nebo kulkou pro každého. "Mám pocit, že pokud jde o islamofobii, tak dokonce většina společnosti je takhle nastavena. To by pak před soudem musela stát půlka národa," myslí si Eliška Wagnerová, senátorka a bývalá ústavní soudkyně.