Kvůli patentům jsem musel i k Nejvyššímu soudu v Šanghaji, říká expert firmy Linet

Během šesti let se v patentovém oddělení společnosti Linet stal expertem na problematiku patentové ochrany. Výrobce nemocničních lůžek jej na zkušenou vyslal třeba i do USA a Číny.

"Linet si chtěl vychovat vlastního experta, který získá rozhled a dokáže navrhovat v patentové oblasti globální strategii," vysvětluje Antonín Borovka v rozhovoru pro HN.

HN: Jak jste se dostal k práci v Linetu?

Začal jsem pro tuto společnost pracovat už ve druhém ročníku na vysoké škole, protože jsem studoval biomedicínské inženýrství. Od začátku jsem byl součástí patentového oddělení. Když jsem před šesti lety nastupoval, oddělení právě vznikalo. Později se rozrostlo a nyní má pět lidí a řadu externích spolupracovníků z celého světa.

HN: V Česku není běžné, aby vznikala patentová oddělení. Proč vzniklo v Linetu?

Zbyněk Frolík, majitel firmy Linet Group, je vizionář, chtěl proniknout na americký trh. Věděli jsme, že nás budou chtít konkurenti z trhu vyhnat.

Další rizika pro evropskou firmu jsou vysoké nároky americké obdoby českého Státního úřadu pro kontrolu léčiv (Food and Drug Administration), jehož požadavky na kvalitu výrobců zdravotnických přístrojů vysoce převyšují standardy Evropské unie.

HN: Jaké kvality musí mít člověk, aby uspěl v patentovém oddělení?

Největší problém je vůbec narazit na správného člověka, který je jak dobrý analytik po technické stránce, tak i po té právní.

Toho člověka potřebujete vychovat, protože jej na trhu nenajdete. Vybíráme z několika zdrojů, chodíme i přímo do škol a lákáme studenty na takovéto pozice.

Zdrojem kvalitních studentů je například ČVUT.

HN: Takový kandidát se dostává do zajímavého prostředí…

Dostává se do kontaktu se zajímavými inovacemi. Je dobré, když se mu líbí i právní stránka té věci, protože v patentovém světě si musíte svou pozici obhájit. Jednáte s patentovými úřady, poskytujete podklady soudům. Na takovou pozici potřebujete specifického člověka. Je to technický analytik, který dokáže pragmaticky uvažovat a nebojí se.

Stane se ale, že do někoho vložíte energii a zjistíte, že ta spolupráce úplně nefunguje. Proto je klíčové mít v týmu člověka, který drží znalosti ve firmě kontinuálně a má i mezinárodní zkušenosti.

HN: Byl jste na zkušené v USA a Číně. Jak mladý člověk přesvědčí americké právníky, aby s ním sdíleli zkušenosti?

Byl jsem u dvou amerických právníků a absolvoval právní kurz v Šanghaji pod záštitou patentové kanceláře. Byl jsem i u nejvyššího čínského soudu, abych viděl, jak probíhají spory.

Linet chtěl proniknout nejen na americký, ale i na čínský trh. Důležité je najít kvalitního právníka, který je sdílný. Když si najmete patentového zástupce, tak si tito specialisté chtějí znalosti nechat pro sebe, aby neztratili klienta. Mají i své limity, kterými jsou obvykle hranice Česka. Proto chtěl Linet vychovat vlastního experta, který získá rozhled a dokáže navrhovat v patentové oblasti globální strategii. Linet má v Česku druhé největší patentové oddělení po Škodě Auto.

HN: V Americe máte 17 procent trhu a čelíte tam dvěma dominantním firmám…

Ano, působí tam desetiletí dvě velké firmy. S tím souvisí patentová problematika. Za tu dobu si ty firmy vytvořily na tamním trhu obří patentové portfolio.

V porovnání s Linetem minimálně desetkrát větší, přičemž Linet má kolem 150 patentovaných unikátních řešení.

Americké firmy jsou rovněž větší, mají k dispozici větší finanční prostředky, mohou investovat do soudních sporů a zlikvidovat tak menší firmu… Když pronikáte na americký trh, musíte se ujistit, že produkty, které přivážíte, neporušují práva třetích osob, což běžně většina firem v Česku nedělá. V tuzemsku jsou většinou montovny zahraničních firem a firmy, které mají svůj výzkum a vývoj, se zaměřují pouze na patentování vlastních vynálezů. Ve stadiu vývoje nevěnují energii analýzám, zda porušují cizí patenty.

HN: Vyplatí se Linetu investice do patentového oddělení?

Víme, kolik stojí soudní spor ve Spojených státech. Když se naši dva konkurenti soudí, náklady na spor se vyšplhají i na deset milionů dolarů. Proti tomu si položíte částku za snižování rizika − že vás za porušování patentů nikdo nezažaluje.

Nikdy takové riziko nemůžete zcela eliminovat, snižujete jej tím, že platíte analýzy patentových právníků. Průměrný americký právník stojí 400 amerických dolarů za hodinu. Analýzy nicméně potřebujete kontinuálně, když jste inovativní firma. Když si to spočítáte, měsíčně to vychází přes milion českých korun. Nabízí se řešení, že máte ve firmě interně člověka, který čerpá znalosti od amerického právníka a zná tu firmu i zevnitř.

HN: Jednou z cest, jak ošetřit "patentovou válku", je pojištění. Tvrdíte, že Linet udělal zkušenost, že nekryje adekvátně případná rizika…

Když firma vstupuje na americký trh, může se pojistit pro případ, že by došlo k soudnímu sporu. Časem jsme od této praxe upustili, protože jsme zjistili, že ty podmínky jsou pro firmu, která pořád pouští na trh nějaké inovace, nevýhodné. V naší situaci jsou to vyhozené peníze a pojištění se prostě nevyplatí.

HN: V Linetu jste získal obrovské zkušenosti. Jak se profesně posunujete dál?

Linet je firma, která dovolí svým zaměstnancům růst. Před dvěma roky jsem se přesunul do produktového managementu, kde řeším opět nové úkoly.

Zároveň pomáhám Linetu strategicky rozhodovat v oblasti patentů a pomáhám také vychovávat nástupce v patentovém oddělení.