Arabské jaro je Arabů, ne Západu

S pětiletým odstupem vyhlíží bilance politických změn, zkratkovitě pojmenovaná arabské jaro, katastroficky. V Libyi, Sýrii a Jemenu, trojici zemí, kde propukly lidové protesty proti diktátorským režimům, vládne chaos, ve zbývajících se až na jedinou výjimku, Tunisko, vrátily vlády pevné ruky. Často opakovaný argument, že za pochmurný výsledek, který nejvýstižněji dokládá expanze islamistických radikálů, nese největší odpovědnost Západ, je však mylný a zavádějící. Příčiny arabského jara byly domácí, stejně jako důvody jeho neúspěchu a koneckonců i důvody, proč se domácí nespokojenost nevytratila, ale byla jen umlčena silou.