Recenze: Čínský spisovatel Li Er napsal strhující epos z doby, kdy byl každý člověk Nula

Román spisovatele Li Era nazvaný Soudruh Nula lze vnímat jako strhující epos zachycující zrod, hrůzy a paradoxy čínského komunismu. Je to ale pouze jeden z možných pohledů na prózu čínského autora.

Kniha přináší nepřehledný rej, stroboskopické střídání jednotlivých sekvencí, jejichž jediným − nikoliv však dostačujícím − spojovníkem je titulní postava. Chtělo by se jí říkat spíš soudruh Nekonečno, neboť byl opravdu u všeho podstatného, co se v Číně první poloviny minulého století událo. Taková mnohost je ale zároveň poněkud na závadu.

Soudruh Nula je úctyhodnou ságou, v níž víří stovky postav, desítky prostředí a mnoho odkazů na historické osobnosti a události Dálného východu.

Český čtenář není schopen pochytit souvislosti, které jsou jistě důvěrně známé čtenáři čínskému. A tak mu mnohé nitky příběhu (příběhů) unikají a rozutečou se.

Překladatel Denis Molčanov si byl zřejmě tohoto úskalí vědom a opatřil knihu zasvěceným doslovem. Samotný rejstřík nazvaný Osoby a obsazení má celých třicet tiskových stran. Přesto se chce z daleké Evropy čínskému autorovi vzkázat, že méně by znamenalo více.

Nabízí se − jistěže pokulhávající − paralela s tetralogií Kde lišky dávají dobrou noc českého autora Chaima Cigana, což je pseudonym Karola Sidona. Obrovská erudice a sebevědomé vypravěčství Li Era jsou nezpochybnitelné, autor se však stává tak trochu vulkánem, který po cimrmanovsku zasype v průběhu vlastního literárního času sám sebe.

Soudruh Nula se "neztrácí v překladu", ale v kulturním kontextu. Takové Číně je nám těžko rozumět, lépe řečeno, takovýmhle způsobem nedokážeme nejlidnatější zemi světa pochopit. Jednotlivé sekvence, myšlenky, pitoresknosti ano. Ale celek protéká mezi prsty.

Spisovatel Li Er přitom zvolil zcela příznačnou formu vyprávění: výslech. Jednotlivci se nesvěřují se vzpomínkami na hrdinského soudruha Nulu svým přátelům, ale vyšetřovatelům.

Právě proto mohou se vší hrůzou dopadnout výroky typu: "V kom nenajdeš onu pověstnou špetku milosrdenství, že? Jenže pro záchranu dobrého jména revolucionáře někdy nezbývá než ho právě obětovat. Nyní na mě nehleď jako na člověka, ale jako na lidskou kategorii. Kategorii lidí, kteří zazářili, ale kteří v kritické revoluční situaci učinili osudovou chybu. Jestliže chceme tyto lidi milovat jako předtím, nemáme na vybranou: je třeba je umlčet a zahladit stopy."

Takové myšlení je pro malou evropskou zemi, která si také prošla dlouhým rudým stínem, už poněkud srozumitelnější.

Edice Xin nakladatelství Verzone pootevřela českému čtenáři dveře moderní čínské literatury už několika úctyhodnými překlady, například knih Manželky a konkubíny a Žít. Také jméno Li Er je pro tuzemce objevem. V kontextu dalších nově vydávaných knih čínských autorů je pro české čtenáře Soudruh Nula přínosem, sám o sobě ale zůstává při vší své mohutnosti spíš nesnadno uchopitelnou zvláštností.