V Nizozemsku se o drobné změně zákonů diskutuje i několik let, říká Zbyněk Frolík

Nestabilita českého právního prostředí byla podle zakladatele společnosti Linet Zbyňka Frolíka jedním z důvodů, proč přenesl sídlo své firmy do Nizozemska, i když většinu daní podnik nadále platí v Česku. Na Fóru Hospodářských novin diskutoval s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem o stabilitě právního prostředí v České republice.

"V Nizozemsku se o každé drobné změně práva vede diskuse několik let. Právní prostředí je tam předvídatelné a má kontinuitu několik set let," řekl Frolík. Porovnal to s desítkami novel důležitých zákonů, které jsou typické pro české prostředí. "My si jako velká firma můžeme dovolit drahé právníky, abychom se v právních změnách vyznali, ale pro malé živnostníky je to nemožné," dodal.

Ministr spravedlnosti neprotestoval. Podle Pelikána je současný stav důsledkem právního nihilismu 90. let, na který veřejnost reagovala netrpělivostí a tlakem na změny. "Chci zpomalit tempo legislativních změn. Nechci být hodnocen podle počtu předložených zákonů," uvedl k současnému stavu.

V Nizozemsku se o drobné změně zákonů diskutuje i několik let, říká Zbyněk Frolík

Další 2
fotografie

Občanský zákoník

Nevratným krokem, který ale stabilitě právního prostředí neprospěje, bude podle Pelikána nový občanský zákoník, protože se vytvářel bez respektu ke kontinuitě práva. "Problémy s ním teprve přijdou," myslí si Pelikán. Podle ankety ministerstva spravedlnosti u soudů se zatím skutečně používá pouze 10 procent jeho textu. Ministr uznal, že se občanský zákoník snaží nalézt nové a lepší právnické myšlení. Podle něj se ale staří právníci nový zákoník nikdy nenaučí. "Na řadu let tu vedle sebe budou existovat dvě pojetí práva, což bude vytvářet problémy," řekl. Podcenil se i dopad na studenty práv, kteří se nyní pohybují ve vakuu.

Systém zároveň zřejmě budou ovlivňovat i překvapivé judikáty Nejvyššího soudu, který si například v případě sporného výkladu notářského ověření plných mocí zahrál na zákonodárce. "Znejistil tím právní prostředí, protože nyní není jasné, co udělá příště," sdělil Pelikán.

Digitalizace soudnictví

Za klíčové téma považuje ministr spravedlnosti digitalizaci soudnictví. "Prvním krokem bude elektronický spis u státních zástupců. Do roku 2020 bych chtěl, aby soudnictví fungovalo plně elektronicky alespoň uvnitř systému," řekl Pelikán. Doufá ovšem, že soudy budou stejným způsobem komunikovat také s veřejností.

Za problém považuje neschopnost státu přesvědčit lidi, aby používali datové schránky, což teď fakticky nikdo nedělá. "Tvůrci měli myslet na to, že musí být uživatelsky vstřícné a také hezké."

Pokladny a rejstřík vlastníků

Zbyněk Frolík na fóru podpořil zavedení elektronické evidence tržeb. Většina poctivých podnikatelů podle něj zavedení registračních pokladen vítá. "Nezničí se tím podnikání, postihne to zloděje," zdůraznil. Podle Frolíka je základem všeho hranice, kde lidé začnou vnímat, že je něco krádež. "V Německu nikoho ani nenapadne nedat zákazníkovi účtenku, u nás to většina lidí toleruje."

Frolík nepovažuje za likvidační ani několikatisícový výdaj na pořízení pokladny. Podnikatelé prý nedoceňují jejich vedlejší efekt − lepší přehled v účetnictví firmy. Zakladatel Linetu chápe také zavedení kontrolních hlášení. "Je to administrativní zátěž, ale karuselové podvody, kde se šidí na DPH, existují."

Pelikán a Frolík nakonec diskutovali o chystaném rejstříku koncových vlastníků firem. "Byl bych raději, aby byl veřejný, ale jsem rád i za stav, kdy k němu má přístup jen policie a soudy," řekl ministr.

Podle Frolíka je logické, že si stát dá jako podmínku, aby firmy, které chtějí státní zakázky, zveřejňovaly, komu patří. Ohledně celkového přístupu vlády k podnikání je prý opatrně optimistický. "Už i minulý kabinet uskutečnil řadu pozitivních kroků," řekl Zbyněk Frolík, který za hlavní problém firem považuje spíše nedostatek kvalifikovaných pracovníků.