Děkujeme, odešli jsme. "Pohřební" sanitky a výhrůžky nezabraly, lékaři dál opouští nemocnice

Zasněžené Česko křižuje sanitka z půlky nabarvená načerno tak, že připomíná pohřební vůz. Staví na náměstích a před supermarkety. Vystupují z ní dva lékaři − ten živý měří kolemjdoucím tlak s tím, že je to naposledy, protože doktoři končí. Druhý lékař je z kartonu a mlčky pacientům sděluje to samé − jeho digitální hodiny odpočítávají vteřiny do hromadného odchodu lékařů.

Náš exodus, váš exitus, hlásá nápis na sanitce.

Vyhrocenou kampaní, která českou veřejnost varovala, že jestli lékaři odejdou, pacienti zemřou, vyvrcholily na přelomu let 2010 a 2011 nevyslyšené požadavky zdravotníků na zvýšení platů. Výpověď k 1. březnu tehdy podaly čtyři tisíce nemocničních lékařů, podle ministerstva zdravotnictví tedy zhruba pětina.

Exodus se nakonec nekonal. Odboráři kývli na příslib zvyšování platů a podepsali s tehdejším ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem memorandum o ukončení protestů.

Pět let poté ale českým zdravotnictvím hýbe personální krize, která dává tušit, že lékaři nakonec z nemocnic stejně odešli. Někteří za hranice, jiní do soukromých ordinací. Podle průzkumu lékařské komory v nemocnicích momentálně chybí nejméně osm set lékařů, odvážnější odhady mluví až o pár tisícovkách. Ještě kritičtější je situace v případě sester.