ČEZ to v cizině neumí

Společnost ČEZ včera oznámila, že pokud bude v Polsku přijat nový zákon o obnovitelných zdrojích v podobě, v jaké je navržen, bude ČEZ donucen k odpisu určité části investic do polské větrné energetiky. Ač to celé vypadá jako nešťastná okolnost, kterou zavinila nová polská vláda odmítavým postojem k rozvoji obnovitelných zdrojů a ČEZ je v tom nevinně, není tomu tak. Tato potenciální finanční prohra v oblasti zahraničních investic má totiž své "bratříčky" v Albánii, Rumunsku, Bulharsku a dost možná i v dalších destinacích. Celé to ukazuje na systematické selhání a podcenění regulatorních rizik na cizích trzích, kde ČEZ nedokáže ovlivnit tato často zpolitizovaná rozhodnutí. Celé to dokonce vypadá jako nekonečný příběh, jehož jednotlivé nitky se pomalu, ale jistě slévají a ukazují zřetelné slabiny v strategickém řízení společnosti ČEZ, umožněné selháním státu jako klíčového vlastníka, i v roli dozorčí rady společnosti.

Jak jinak by bylo možné vnímat ředění úspěchů ČEZ na domácím trhu neúspěchy v zahraničí? Společnost ČEZ stejně jako dřív i dnes nejvíce vydělává na výrobě, distribuci a prodeji elektřiny na českém trhu. V minulosti ale stát umožnil vyvézt finanční prostředky získané z prodeje elektřiny domácím spotřebitelům do zahraničí. Výsledkem rozhodně není žádná hitparáda. Uzavření uhelné elektrárny v Bulharsku, problémy v bulharské distribuci. Odpis významné části investice do zcela nového a moderního větrného parku v Rumunsku. Úplný odchod z distribuce v Albánii a nyní problémy ambiciózního projektu rozvoje větrných elektráren v Polsku. Přitom původní strategické plány ČEZ mluvily v Polsku o developmentu větrných parků v řádu dokonce několika tisíc MW instalovaného výkonu. Nyní jsou ohroženy i poslední naděje na stovky MW.