Kódy lepíme skoro dvacet let. Okukovat nás jezdí i firmy ze zahraničí, říká šéf Elko EP

V řadě vedle sebe sedí ženy, každá má na svém stole zelenou desku, na kterou nasazuje malé součástky různých velikostí i tvarů. Vypadá to, jako by si stavěly lego. Přitom pod jejich rukama vznikají plošné spoje do relé a jiných elektrických zařízení. Na první pohled lze těžko uvěřit, že jsme v podniku s asi nej­inovativnější výrobou mezi firmami s českými vlastníky.

"Zaměstnanci osazují součástky, které stroj zatím kompletně osadit nezvládne. Máme tu však i dvě linky, které dohromady za 24 hodin na spoje osadí milion součástek," osvětluje ředitel firmy Martin Gahura.

Ještě předtím, než se Průmysl 4.0 stal hlavním tématem všech veletrhů, v Elko EP v Holešově na Zlínsku už měli bezpapírovou výrobu a digitální identifikaci každého plošného spoje i finálního výrobku.

"Stroj si čárový kód na výrobku načte a podle toho pozná, co s ním má udělat," vysvětluje Gahura. I ženy osazující desky odkoukávají předlohu z obrazovky počítače a na konci kód každého výrobku načtou čtečkou, aby se operace zaznamenala do centrálního systému.

"Už si vůbec nedokážu představit, že bychom fungovali jinak," kroutí hlavou zakladatel a majitel firmy Jiří Konečný.

Možná právě jeho potřeba mít nad výrobou absolutní přehled dovedla firmu k tomu, že jejich systém jezdí okoukávat i firmy ze zahraničí. Mezi nimi třeba francouzský výrobce elektroinstalací Hager, který má stoletou tradici a 30 tisíc zaměstnanců.

Jiří Konečný začal podnikat v roce 1993, když se mu povedlo sestavit relé, které svou funkcí, velikostí i cenou překonalo tehdejší výrobky. Dodnes tvoří výroba těchto elektrických spínačů 85 procent tržeb firmy Elko EP, v Evropě je dvojkou na trhu. Vyrábí je také pro devět z desíti hlavních světových elektrotechnických firem, třeba firmy General Electric, Siemens a Schneider Electric.

Většinu zisků z prodeje relátek investuje Elko do rozvoje další produktové řady − inteligentních elektroinstalací. "Doufáme, že během pár let tento segment v Česku výrazně poroste," říká Konečný. Mezitím firma sbírá zkušenosti ze zakázek po celém světě. Naposledy třeba dodala systém za 9,5 milionu korun do nového hotelu Hard Rock Cafe v Dubaji. "A takových projektů se má v Dubaji během čtyř let postavit 700," naznačuje majitel, že oblast Blízkého východu je pro ně aktuálně hodně zajímavá.

Výrobky v holešovickém závodě vyvíjí na čtyřicet odborníků, firma si sama vše i vyrábí a distribuuje. Přímo v centrále má 200 zaměstnanců, dalších sto v deseti pobočkách po celém světě. Loni celý holding Elko EP utržil 540 milionů korun. V zahraničí firma získá 60 procent, zbytek utrží na českém trhu, kde jí v prodeji relé patří minimálně 80 procent trhu.

Když se velké německé podniky začaly přihlašovat k Průmyslu 4.0 a představovat své vymoženosti, působilo to na Jiřího Konečného spíše jako reklama. "Jakmile jsem se tomu tématu začal věnovat, zjistil jsem, že některé charakteristiky Průmyslu 4.0 naplňujeme již několik let," říká s tím, že takový vývoj pro něj byl přirozený. Třeba čárové kódy firma ve výrobě používá už jedenáct let. Předtím tu ke stejnému účelu sloužily ručně popsané štítky s čísly, které pak zapisovačky evidovaly.

V čárovém kódu dnes nejsou jen informace z výroby, ale následně se podle čísla dá v systému i dohledat, komu přesně se výrobek prodal. "Když pak z nějakého důvodu potřebujeme výrobek dohledat, stačí jen zadat číslo a víme přesně, kde je," popisuje Konečný.

Zákazníci si výrobky objednávají také přes on-line systém, kde vidí, kolik výrobků je na skladě, a někteří i to, které zboží se zrovna vyrábí. "Když pak firma zašle přes systém objednávku, ta putuje přes logističku na pracoviště s laserem. Tam pracovnice vezme krabičku nepopsaných výrobků a nechá je v laseru popsat naším logem či logem dané firmy," vysvětluje proces Konečný. Na skladě firmě leží zásoba asi na 1,5 měsíce dopředu.

Mozkem výroby Elko EP je malá místnost ve druhém patře holešovské základny. Ukrývají se tu čtyři servery, na kterých jsou v šifrách všechna tajemství výrobního procesu i osud všech výrobků. Strach mnoha šéfů výrobních podniků o únik dat Konečný nesdílí. Při otázce na rizika systému se dlouho zamýšlí.

%insert_attachment[59500830] priloha.html%

"Jediné, co mě napadá, je větší časová, tedy i ekonomická náročnost. Chvilku trvá nalepení čárových kódů a pak každé zaznamenání operace. Ale finální produktivita celé výroby je určitě o 20 procent vyšší než úplně bez identifikace," říká. Zmenšila se podle něj i chybovost, díky ztrátě anonymity zaměstnanců. Zároveň jim systém pomáhá počítat mzdu zaměstnanců, protože jsou placeni od úkolu.

Konečný je zkrátka fanouškem inovací a i v budoucnu chce výrobu automatizovat, jak jen to půjde. Letos třeba přibude třetí linka na osazování plošných spojů za 17 mi­lionů. "Ne že bych neměl rád lidi, ale taková je doba. Nehledě na to, že volných pracovních míst ubývá, a díky tomu se zvyšuje cena práce," říká majitel. Přesto firma stále personálně roste, loni přibylo 23 zaměstnanců.