Odborníci se předhánějí v prognózách, kolik milionů pracovních míst ve světě padne za oběť nastupujícím průmyslovým robotům. Jejich odhady se liší, ale v jednom se vzácně shodují. Nejvíce ohroženy jsou nejchudší rozvojové země silně závislé na textilním, oděvním a obuvnickém průmyslu.

Ve světovém textilním a oděvním průmyslu je v současné době zaměstnáno zhruba 70 milionů lidí ve srovnání s 20 miliony počátkem nynějšího století, uvádí Mezinárodní organizace práce (ILO). Více než tři čtvrtiny tvoří ženy.

Pracovních míst v uvedených oborech rychle přibývalo díky zvyšujícím se objednávkám nadnárodních výrobců a obchodních řetězců, jako jsou Nike, Adidas, Tchibo nebo Hennes & Mauritz. Dalším faktorem byla zvyšující se kupní síla středních vrstev v rozvojovém světě.

Roboti se už naučili střihat a šít

Vývoj průmyslových robotů dospěl tak daleko, že už zvládají i šití. Operaci, na kterou byli dříve krátcí. "Roboti mohou montovat třeba stěrače na přední sklo. Uměli to se dřevem či ocelí, ale nikoliv s poddajnými textilními materiály, které se snadno deformují. Ale už se to naučili," vysvětluje v listu Die Welt Christoph Greb z Ústavu textilního průmyslu v Cáchách.

Infografika

Roboti nastupující do textilních a oděvních továren tak mohou v budoucnu v nejchudších zemích způsobit to, co experti nazývají "předčasnou deindustrializací". Jinak řečeno, postupně zanikne průmyslové odvětví, které je pro jejich ekonomiky − zaměstnanost, vývoz a tvorbu HDP − klíčové.

"To znamená, že klasický růstový model, díky němuž se tyto země snaží vymanit z bídy, přestane fungovat," upozorňují ve své analýze Carl Benedikt Frey a Michael Osborne z Oxfordské univerzity. Jak dodávají, nestane se tak okamžitě, ale během několika let určitě.

Jediné, co by mohlo nástup robotů o pár let oddálit, je udržet mzdy v textilkách a oděvních továrnách na dosavadní velice nízké úrovni. Dělnice v Kambodži si loni přes odbory vymohly zvýšení měsíční mzdy v přepočtu na 140 dolarů (odbory žádaly 160 dolarů). Mzdy v bangladéšských a pákistánských továrnách jsou nižší.

Nadnárodní společnosti z Evropy i Severní Ameriky v chudých zemích s minimálními investicemi zavedly hromadnou výrobu oděvů a obuvi s využitím nekvalifikovaných a velice levných pracovních sil.

Pro Bangladéš, Pákistán, Srí Lanku a mnohé další země to při vší mizérii byl určitý odrazový můstek umožňující snížit značnou závislost na zemědělství a postupně rozvíjet průmysl.

Podobným vývojem prošla před 200 lety Anglie, ve druhé polovině minulého století východní Asie. Zprvu Tchaj-wan, poté Thajsko, naposledy Kambodža a nyní Barma. Z nedávné ankety mezi manažery západních oděvních společností vyplynulo, že za nejperspektivnější země pro tento obor v nejbližších pěti letech považují Bangladéš, Indii, Vietnam a Barmu.

Šití se znovu vrací do Evropy

Nastupující automatizace v oděvním průmyslu výhledově umožní přemístit část této výroby z rozvojových zemí zpět do zemí vyspělých. To nedávno učinil německý Adidas, když v bavorském Ansbachu spustil zkušební automatizovanou výrobu špičkové sportovní obuvi. S minimálním počtem lidí.

"Když jsem v roce 1987 u Adidasu začínal, přesouvala se výroba do Asie. Nyní se kruh uzavřel a vrací se zpět," komentuje Herbert Rainer, šéf Adidasu. Tato společnost po celém světě vyrábí kolem 300 milionů párů sportovní obuvi. Podle Rainera ještě nějaký čas potrvá, než se bude podstatná část tohoto objemu vyrábět v automatizovaných továrnách.

Spatří-li šička, že tkanina jí hází "faldy", problém rychle vyřeší šikovnýma rukama. "Má-li takto zasáhnout robot, potřebuje integrovaná čidla a rozpoznat komplexní obraz," upozorňuje Patrick Schwarzkopf, který v německé strojírenské asociaci VDMA odpovídá za automatizaci. Jak dodává, robotů vhodných pro textilní průmysl se zatím vyrábí málo a jsou drahé. Navíc jde o "rozmarný" obor, často měnící vzory, barvy a střihy. Robot se musí přeprogramovat, což také stojí dost peněz.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru