VŠE o ...manažerské odpovědnosti a etice

Za co jsou manažeři ve firmách vlastně zodpovědní? Refrénem ekonomických debat a konferencí je především finanční situace a očekávaný finanční růst. Bereme-li však v potaz celkovou zodpovědnost manažerů a ekonomů, musíme zohlednit daleko širší pojetí než jen to ryze finanční.

Podněty přicházejí jednak ze samotných firem, které jsou zodpovědné za dlouhodobou ekonomickou udržitelnost svého podnikání, jednak se státních institucí, jež jsou stejně jako firmy konfrontovány se sociálními a ekologickými důsledky svých aktivit. Aktuální důrazy jsou přítomny i v novele občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, kde je manažerská zodpovědnost definována jako "péče řádného hospodáře".

Z tohoto pohledu musíme být dnes daleko kritičtější k jakémukoliv jednostrannému hodnocení hospodářských výsledků. Čteme totiž o mnoha skandálech v řadách finančně úspěšných techniků (emise v automobilovém koncernu), energetiků (poslední podvody v elektrárnách), chemiků (znečišťování spodních vod a ovzduší), manažerů (zneužívání zaměstnanců a nedodržování smluv), bankéřů (spekulace s akciemi), v jednotlivých případech dokonce i mediků (nelegální obchod s lidskými orgány) nebo prodejců (imitace značek). Rostoucí negativní dopady nezodpovědného manažerského rozhodování nás přivádějí k principiální otázce, kterou v současnosti systematicky řeší spíše univerzity a vědecká pracoviště.

Jaký úkol tedy před námi stojí? Nejprve si musíme znovu uvědomit, že management firem, tím více nadnárodních korporací, je zodpovědný nejen za ekonomické důsledky svého podnikání a řízení, ale také za sociální a zdravotní důsledky, ekologické dopady a dopady na budoucí generace. Odpověď vychází ze zodpovědného pojetí ekonomie, která je od svého počátku společenským oborem, jehož úkolem je sledovat svůj rozvoj v dlouhodobém kontextu celé společnosti a přírody.

Je přirozené, že nezodpovědné jednání manažerů ve státních podnicích má také své politické důsledky, jichž jsme svědky. Navíc se setkáváme i se ztrátou důvěry v zákony, reputací různých osob a společností a s tím souvisejícím zhoršením celkové společenské atmosféry.

Mnohé zahraniční i domácí univerzity na tuto situaci reagují a zapracovávají do svých vzdělávacích programů přípravu mladých inženýrů na význam komplexního pojetí své odpovědnosti. Jedná se konkrétně o odpovědnost za filozofii podnikání čili za hodnotový systém, za způsob a kritéria rozhodování praktického manažerského jednání. Vrcholové managementy stojí před výzvou, aby se nově a systematicky zabývaly svou dlouhodobou ekonomickou strategií, která zahrnuje vztah k zaměstnancům, k prostředí svého podnikání a většinou také k budoucímu rozvoji celého regionu.

Zároveň však musí dojít ke změně paradigmat − od úzkého pojetí akcionářů (shareholders) k širšímu pojetí zájmu dalších zainteresovaných skupin (stakeholders). Vedle společenské odpovědnosti podniků (corporate social responsibility) se tedy musíme zabývat rozšířenou perspektivou dlouhodobé podnikové odpovědnosti (sustainable corporate responsibility). Nositelem tohoto poslání je osobní postoj manažerů jako konkrétních osobností.