Česká infrastruktura se dočkala. Díky výjimce z EU se mohou začít stavět desítky kilometrů dálnic

Stovky kilometrů českých dálnic i železnic ležely pouze na papíře tolik let, až v Bruselu změnili pravidla a projektům propadly posudky vlivu na přírodu. Kvůli tomu hrozilo, že se začátek staveb zdrží ještě o dalších několik let a vinou toho se nestihnou vyčerpat evropské dotace. Nakonec se ale bude smět stavět už příští rok. Česko získalo tento týden od Evropské unie výjimku pro 10 nejdůležitějších z více než stovky ohrožených projektů.

Jde o stavby přibližně za 46 miliard korun, které jsou z větší části připravené a schází jim kvůli zastaralému ekologickému posudku se zkratkou EIA většinou už pouze stavební povolení. Jsou mezi nimi obchvaty Českých Budějovic a Frýdku-Místku, úseky dálnic D3 na jih Čech, D6 na Karlovy Vary a D11 na Hradec Králové a také modernizace dalšího úseku železničního koridoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi.

Klíčové stavby

"Zachránili jsme stavby, které máme připravené a které mají přímý vliv na občany po celé republice. Můžeme tak pokračovat ve výstavbě dalších více než 120 kilometrů silnic a zapojit do nich dál evropské peníze," prohlásil ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).

Narychlo přijatá novela

Aby se klíčové stavby odblokovaly a bylo možné na ně využít dotace, museli včera současně poslanci narychlo schválit novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Díky ní se u desítky přednostních projektů nebudou muset znovu zpracovávat ekologické studie. Postačí jen nové razítko.

Pokud novela projde hladce i přes senátory a podepíše ji prezident Miloš Zeman, mohlo by se na podzim žádat o stavební povolení a začít s výběrem dodavatelských firem.

"V ideálním případě se začne stavět v roce 2017," řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Spolu s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a ministrem dopravy Ťokem museli v Bruselu každý z deseti vybraných projektů podrobně hájit a vysvětlovat, proč je důležitý nejen pro Česko, ale i pro Evropskou unii, která na něj přispěje ze svých fondů.

Radost ze vstřícného kroku Bruselu i úspěšné vládní mise krotí opozice. Vyčítá Sobotkovi i ministrům, že výjimku vyjednali jen pro zlomek staveb. U dalších zhruba 95 projektů Evropská unie staré posudky neuzná a budou se muset zopakovat.

"Výstavba se tak zpozdí o několik let," upozornil šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura, který se jako ministr dopravy v Nečasově vládě na přípravě dálničních i železničních projektů rovněž v minulosti podílel.

Vyškrtnutý Pražský okruh

Nová studie bude potřeba například na východní část dálničního Pražského okruhu u Běchovic, která má v budoucnu ulevit ucpanému Spořilovu. Ze seznamu staveb, pro které stát žádal výjimku, tento úsek vypadl na poslední chvíli na žádost Bruselu. Podle ministra Brabce proto, že projekt není dostatečně připraven, a s jeho stavbou se navíc nezačne dříve než v roce 2019.

Pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) to považuje za chybu. "Tato část okruhu je zcela zásadní, protože spojuje hradeckou a mladoboleslavskou dálnici s dálnicí D1. Dokud nebude dostavěna, bude to mít negativní vliv na dopravu v celém městě," řekla Krnáčová.

Podobně se mezi klíčové stavby nevešla část obchvatu Znojma nebo Krnova či jeden z úseků strakonické dálnice D4. Pokud se u nich nepodaří urychlit získání nového ekologického posudku a dosáhnout na evropské dotace, bude je muset stát celé zaplatit ze svého.

O miliardy z evropských fondů ale Česko nepřijde, tvrdí ministerstvo dopravy s tím, že v zásobě má dost projektů na letošek i příští rok. Nehrozí jim zablokování, protože mají posudky podle platných pravidel. Jde například o úseky na dálnicích D3 do jižních Čech, hradecké D11 nebo o obchvat Panenského Týnce na dálnici D7 vedoucí do Chomutova. Před Vánoci pak stát počítá s otevřením téměř 17 kilometrů severočeské D8 na Drážďany, jejíž dokončení zdržel před třemi lety masivní sesuv podmáčené půdy z přilehlého svahu na čerstvě vyasfaltovanou vozovku.

Ministerstvo dopravy počítá s tím, že letos dá na stavby celkem okolo 70 miliard korun.