Olympiáda už začala, ovšem v Rusku. Posádky tanků mezi sebou soupeří i v "biatlonu"

Dvacet kilometrů za Moskvou ruší klidné nebe vrtulníky s rudou hvězdou na boku a na zemi se ve stínu mobilní rakety Topol-M schovávají vojáci. V parku ruského ministerstva obrany Patriot je vše přichystáno ke startu druhého ročníku mezinárodních armádních her.

Rusové mají jistotu: i když letní olympijské hry v Riu de Janeiro proběhnou kvůli trestu za doping bez mnoha ruských sportovců, své medaile si vystřílejí doma. Armádní hry jsou olympiádou naruby, podobnosti obou událostí jsou přesto zjevné. Skok tanku přes překážku je sice něco jiného než překážkový běh, vlajka armádních her však různobarevnými kosočtverci nápadně připomíná olympijskou zástavu.

Prolínání sportovní a armádní olympiády se Rusům líbí. "Armádní hry se svým zápalem moc neliší od vrcholových sportovních mistrovství," hřímá z pódia pod obří ruskou vlajkou ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Vzápětí své prohlášení upřesňuje. "Princip 'není důležité zvítězit, ale zúčastnit se' tady neplatí. Vojáci musí splnit jakýkoliv úkol. Jakmile stojíš na startu, musíš zvítězit," říká.

Olympiáda začala. Je v Rusku, závodí posádky tanků

Další 2
fotografie

"Když jsou armádní hry skoro olympiáda, tak co doping?" ptám se ruského důstojníka sledujícího zahajovací ceremoniál. "Meldo­nium nebereme. Máme tady silnější kalibr," pobaveně opáčí.

Více než sto týmů z 19 zemí se utká ve 23 disciplínách na souši, moři a ve vzduchu. Vojáci z Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Venezuely, Íránu nebo Zimbabwe a Srbska budou soutěžit o titul nejlepší tankové posádky, nejlepších potápěčů, nejlepších výsadkářů, ale třeba i nejlepších kuchařů.

Před tribunami na cvičišti Alabino stojí čtyři tanky. Nad nimi se třepotají malé barevné vlaječky. Posádka čeká na povel ke startu. Jen angolští tankisté něco kutí uvnitř stroje. Vylézají a nervózně mávají rukama. Nejde jim vysílačka, přes kterou dostávají rozkazy k palbě. Nebo informace, kolik trestných kol musí absolvovat, pokud minou.

Účastníci tankového biatlonu, jak se tenhle závod oficiálně nazývá, jezdí v modernizovaných tancích T-72. "Výjimkou je Čína, která nasadila vlastní tank," popisuje mluvčí ruského ministerstva obrany, generálmajor Igor Konašenkov.

Zazní polnice, na cvičiště vyjíždějí tři tanky. Angolští tankisté mohou jen odevzdaně sledovat, jak to jede jejich soupeřům. Na horizontu se objeví malý plamínek, který letí směrem ke žluté desce. Tankisté z Kyrgyzstánu se pokouší trefit cíl, který představuje nepřátelský tank. Ozve se rána. Oranžový bod se v dálce otře o kopeček, odrazí se a zamíří do lesa. "Cedule zakazující sběr hub tady není náhodou. Loni jsme poblíž cvičiště chytili houbaře ze sousední vesnice. Bylo jim jedno, že tu střílíme ostrými," říká ruský oficír, který sleduje jízdu konkurentů.

Zatímco běloruský tank míří k nejlepšímu času dne, Angola nahodila motory a vyjela na šestikilometrovou překážkovou dráhu. Úspěšně se poprala s problémy s vysílačkou, a když zasáhne kanonem všechny tři cíle, dočká se i zaslouženého potlesku diváků.

"Předvedli se výborně. Molodci," říká rusky nadporučík Marcolino De Shera. Angolský důstojník působí jako trenér svého "nároďáku" a rozhodčí tankového biatlonu. Drobné problémy jeho družstva ho prý příliš neznervóznily. Jak tvrdí, nejvíc se mu líbila jízda ruské a indické osádky. Rusové navzdory krátkému dešti zajeli nejrychlejší čas soutěže.