Bankovní sektor patří vzhledem k významu pro ekonomiku mezi regulovaná odvětví. Úkolem regulátora je především zajistit jeho stabilitu. Hlavním nástrojem je stanovení minimální úrovně kapitálové přiměřenosti, tedy výše drženého kapitálu v porovnání s rizikově váženými aktivy banky. Až sem je vše srozumitelné, logické a v pořádku. Při pohledu na zavádění těchto pravidel do praxe napříč jednotlivými státy už se ale logika začne rychle vytrácet.

Pro příklad není třeba chodit daleko. ČNB bude od ledna požadovat po Komerční bance kapitálovou přiměřenost alespoň 15,5 procenta. Ve stejnou dobu bude tato hodnota pro velké německé, francouzské či italské banky v rozmezí 11 až 13 procent. Znamená to, že KB čelí větším rizikům než Deutsche Bank, UniCredit, BNP a další? Naopak.

Zbývá vám ještě 40 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se