V Pacifiku se rýsuje strategický konflikt 21. století

Byla by to jedna ze zpráv, které snadno zapadnou. Ale jednoduchá formule, že vláda v Tokiu pozvala na kobereček čínského velvyslance dvakrát za sebou během tří dní, má vysoce dramatický obsah. Zájmy dvou největších asijských ekonomik, které jsou zároveň čísly dvě a tři ekonomiky světové, se stále častěji a silněji dostávají do strategického rozporu.

Důvody jsou stejné jako ty, které vedly k mnoha válečným konfliktům v minulosti, totiž ovládání životně důležitých cest, v daném případě námořních linií ve Východo- a Jihočínském moři. Jen tak lze vysvětlit, proč se japonská vláda rozhodla dvakrát důrazně protestovat, když se poblíž neobydlených ostrůvků Senkaku (po japonsku) či Tiao-jü-tao (po čínsku) před týdnem objevila čínská rybářská plavidla. Objevila se tam ještě v sobotu, také v pondělí a ještě v úterý. Aby nebylo pochyb, že celá pouť má oficiální posvěcení, doprovázely je lodě pobřežní stráže. Japonský ministr zahraničí se nechal slyšet, že je nepřijatelné, aby Peking jednostranně výrazně zhoršoval napětí, na což se mu dostalo odpovědi, že sporné ostrovy jsou integrální součástí čínského území a že spor by se měl řešit mírovou cestou.