Syrský režim stále používá chemické zbraně. Před sankcemi OSN ho chrání Rusko

Syrský režim prezidenta Bašára Asada před třemi lety oficiálně oznámil, že se vzdá svých chemických zbraní. Jedovatý plyn proti povstalcům ale používá stále. Podle protirežimních aktivistů vládní vrtulníky v úterý svrhly barely s chlorem na předměstí Aleppa, které je pod kontrolou povstalců.

Plynem se otrávilo nejméně 80 lidí včetně žen a dětí, dva lidé nepřežili a další jsou v kritickém stavu. Dva lidé už podle agentury AP zemřeli.

Letos už došlo k několika podobným útokům. OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní ve zprávě dokončené minulý měsíc uvádějí, že syrská vláda je odpovědná za útoky jedovatým plynem v letech 2014 a 2015.

Syrský režim to popírá a přes důkazy se vyhnul mezinárodním sankcím, protože tomu zabránilo Rusko. Moskva je Asadovým spojencem a její letectvo loni zachránilo Asada před pádem. Podle ruského velvyslance při OSN Vitalije Čurkina zpráva na zavedení sankcí nestačí a Rusko ji "dále analyzuje".

Přitom Rada bezpečnosti OSN už v roce 2013 přijala usnesení, že v případě použití chemických zbraní rozhodne o uvalení sankcí nebo vojenské akci proti Sýrii. Šlo o součást dohody, na jejímž základě se Damašek svých chemických zbraní oficiálně vzdal.

Americký prezident Barack Obama totiž v roce 2012 oznámil, že použití chemických zbraní je "červenou čarou", po jejímž překročení bude následovat zásah. A o rok později po chemickém útoku v syrské Ghútě, kde zahynuly stovky lidí, americký Senát schválil vojenskou akci proti Bašáru Asadovi. Moskva ale rychle zprostředkovala dohodu, že Sýrie odevzdá své chemické zbraně ke zničení, a z útoku sešlo.

Postupně byly zničeny syrské zásoby nervových plynů i yperitu. Chlor je používán i v civilní výrobě, například pro přípravu hnojiv, jeho zásoby i zařízení na jeho výrobu v Sýrii zůstaly. Od té doby tamní režim jedovatý chlor několikrát použil proti povstalcům a používají ho také povstalci. Zejména teroristická organizace Islámský stát, ovládající část Sýrie a Iráku.

Chlor lze poměrně snadno vyrobit i v improvizovaných podmínkách a Islámský stát a jeho radikální předchůdci ho používali i v sousedním Iráku, například v bombách na nákladních automobilech. Při výbuchu se pak plyn rozptýlí z připojených kanystrů.

Islámský stát navíc začal používat i z chloru vyráběný yperit a plnit jím rakety, kterými útočí zejména proti Kurdům v Iráku. Objevily se zprávy, že se údajně dostal i k zásobám nervových plynů. Není jasné, odkud yperit a snad i sarin má.

Část by mohla pocházet ze syrských vládních skladů, kterých se islamisté zmocnili a kde byly ještě nezlikvidované zbytky chemických zbraní. Může jít i o pozůstatky zbrojního programu iráckého diktátora Saddáma Husajna.

Husaj chemické zbraně použil v osmdesátých letech minulého století ve válce proti Íránu a také proti Kurdům. Když na konci minulého století svůj program chemických zbraní ukončil, některé střely naplněné plynem nebyly zcela zlikvidovány. Byly jen zakopány na bývalé vojenské základně, které se pak zmocnili islamisté.

Spekuluje se také o tom, že bojovníci Islámského státu získali staré chemické zbraně v Libyi, kde ovládají část země, a pak je propašovali do Sýrie a Iráku. Nebo jde o jejich vlastní výrobu. Islamisté se totiž pokoušeli vyrábět na severu Iráku chemické zbraně už před více než 13 lety.

Používání chemických zbraní se v Sýrii a v Iráku stalo "normou", varoval nedávno na serveru Al-Džazíra Hamish de Bretton-Gordon, bývalý voják a odborník na chemické zbraně pracující pro syrské nevládní organizace.