Uprchlíci jsou výzva. Za všechny německé problémy ale nemohou, říká poslanec SPD a bývalý policista

Rok před celostátními volbami se Německu daří ekonomicky výborně. Nezaměstnanost klesá, HDP roste. Přesto se zemí šíří pocit neurčitého znejistění.

Podpora kancléřky Merkelové spadla v září na pětileté minimum a s vládou je spokojena necelá polovina obyvatel. V zemských volbách zaznamenala úspěchy populistická Alternativa pro Německo a tradiční strany oslabily. Zemi zasáhly teroristické útoky. Stoupá počet politicky, zejména pravicově motivovaných trestných činů. Množí se i vloupání do bytů, kapesní krádeže.

Při pátrání po příčinách tohoto stavu se často nabízí jednoduchá odpověď: za vše mohou uprchlíci.

Německý sociálnědemokratický poslanec Norbert Spinrath ale podobně ukvapené závěry odmítá. Za nejistotu ve společnosti podle Spinratha do značné míry mohou političtí oportunisté, kteří se snaží současné situace využít ve svůj prospěch.

Lidé ovšem volí protestní strany nejen kvůli nespokojenosti s imigrační politikou, ale i z dalších důvodů. S problémy se podle bývalého policisty a odboráře Spinratha potýkají například německé bezpečnostní orgány. Práci jim komplikuje přísný systém na ochranu dat i palčivý nedostatek personálu.

"V posledních 15 letech jsme v Německu u policie permanentně odbourávali pracovní místa," říká Spinrath. Kvůli šetření prý přišly policejní složky spolkových zemí i celostátní jednotky o 15 tisíc lidí. Těm, kteří ve službě zůstali, zároveň přibyly nové úkoly − například při potírání internetové kriminality a šíření dětské pornografie, při zajišťování velkých sportovních a společenských akcí či při nejrůznějších demonstracích.

Nevinit paušálně přistěhovalce

Výsledkem podle Spinratha je, že jsou policisté přetíženi. "Tito kolegové pak nejsou schopní provádět obchůzky nebo vyšetřovat vloupání do bytů," vysvětluje. Počet takových vloupání přitom vloni ve srovnání s rokem 2014 stoupl o deset procent. Jejich pachatelé často pocházejí ze zahraničí, nejedná se však o přistěhovalce.

"Nejsou to cizinci, kteří k nám už 40 let přicházejí jako gastarbeiteři. Jsou to občané EU. Žiji blízko nizozemské hranice, u nás jsou to Nizozemci a Belgičané, kteří tam ve velkém loupí," dodává Spinrath s tím, že v dalších příhraničních oblastech jsou to zase často Češi nebo Poláci, v blízkých regionech sousedních zemí naopak Němci.

"Normální občan hranici mezi sousedy v EU už nezaznamená, protože máme Schengen. Přeshraniční policejní spolupráce se sice za poslední dobu zlepšila, ale stále ještě je ztížená. Kriminálníci to využívají jako výhodu," vysvětluje Spinrath. Občané jiných států EU se prý v Německu činí například i při krádežích aut a hotovosti z bankomatů.

Běžní němečtí občané ale tyto nuance často nevnímají a z větších či menších obtíží paušálně viní přistěhovalce. V některých případech samozřejmě mají pravdu.

Na určitých druzích kriminality se podílejí například migranti ze severní Afriky, kteří v zemi často nezískali azyl, ale jen v ní přechodně pobývají.

%insert_attachment[64444980] priloha.html%

Německo má v dobré paměti i silvestrovské sexuální útoky, které se odehrály zejména v Kolíně nad Rýnem a dostalo se jim velké publicity.

Norbert Spinrath nicméně trvá na tom, že je třeba se vyvarovat plošných soudů a nadbíhání proměnlivým náladám ve společnosti.

"Nesmíme naskočit na vlak jen kvůli tomu, že se společností šíří povyk. Musíme dělat svoji sociálnědemokratickou politiku nezávisle na volebních termínech, musíme být od ostatních odlišitelní. Pak budeme pro občany znovu volitelní," zdůrazňuje poslanec SPD.

Uprchlíci nejsou hrozba

"Obyvatelstvo je vylekané a znejistělé, ale často bez reálných důvodů. Pokud to tak je, musíme to také dát jasně najevo. Nesmíme se orientovat podle průzkumů veřejného mínění," myslí si Spinrath. Nadále považuje loňské rozhodnutí kancléřky Merkelové, jež otevřelo německé hranice statisícům běženců, za správné.

"Nebylo to pozvání pro všechny uprchlíky tohoto světa, aby přišli k nám do Německa. Byla to tehdy nabídka pomoci, aby se uklidnila humanitární situace v Řecku a Maďarsku," vysvětluje politik, jenž je evropským mluvčím SPD ve Spolkovém sněmu.

Podle Spinratha Německo loni za obrovského vypětí státních orgánů, místních samospráv i statisíců dobrovolníků výborně zvládlo počáteční přijetí uprchlíků. "Postarali jsme se o to, aby nikdo nemusel v noci spát na ulici. To byl ohromný, celospolečenský výkon. Můžeme být pyšní na to, co vše se povedlo," říká Spinrath, ale také dodává:

"Příliš dlouho nám trvalo udělat druhý krok − provést registrace, umístit děti do škol a školek, stejně jako pokroky při integraci těchto lidí. Tam to vázne." Zdaleka však nepropadá pesimismu: "Sečteno podtrženo − zvládneme to, ale také musíme dohnat to, co jsme zanedbali."

Spinrath se domnívá, že řada Němců − i navzdory teroristickým útokům, které zemi zasáhly v létě − nadále nevnímá uprchlíky jako bezpečnostní hrozbu. "Někteří lidé mají strach z teroristů, ale v mnohem menší míře než v Česku," říká.

Mezi běženci, kteří v nedávné době do Německa přišli, sice jsou lidé podezřelí z napojení na radikální islámské kruhy, ale stále se podle něj jedná o naprosté výjimky.

"I pokud by se potvrdilo, že všech 65 (podezřelých) jsou potenciální teroristé, nestačilo by to k tomu, abychom řekli: uprchlíci jsou celkově teroristickou hrozbou. Kriminalizovat na tomto základě dva miliony lidí by bylo troufalé," míní Spinrath.