Populisté mohou v neděli slavit. V Rakousku i v Itálii

Na předvolebním plakátu nedaleko Vídeňské univerzity má Norbert Hofer přimalované čertí rohy. Tady, v centru Vídně, populistický kandidát v nedělních prezidentských volbách moc hlasů nedostane. Dva mladíci, kteří procházejí kolem, mají jasno: "Hofera bych nevolil ani náhodou. Nechci, aby si o nás Evropa myslela, že jsme rasisté," říká jeden z nich.

V hlavním městě Hofer ze Svobodné strany Rakouska téměř jistě nevyhraje, ale šanci stát se novým rakouským prezidentem má přesto velkou. Opakovaný souboj ve druhém kole voleb s bývalým předsedou strany Zelených Alexanderem Van der Bellenem bude nejspíš velmi těsný.

Svobodní jsou populistická, podle kritiků krajně pravicová strana. Pokud Hofer ve volbách zvítězí, bude to poprvé, kdy se v zemi Evropské unie stane prezidentem představitel tohoto politického směru. Krajní levice už podobné zastoupení má, řeckým premiérem je Alexis Tsipras. Množí se proto debaty, zda Evropu čeká nástup populistických sil a co by pro ni znamenal.

V neděli nejdou hlasovat jen Rakušané, ale také Italové, kteří se v referendu vyjádří ke změnám ústavy. Proti změnám, navrženým vládou, vystupují populisté s rostoucí podporou voličů.

Imigrace rozhoduje

Na rozdíl od jiných pravicových radikálů jinde v Evropě už rakouští svobodní ve vládě byli a ostatní politické strany s nimi celkem běžně spolupracují. Varování před Hoferovým vítězstvím se proto některým zdají přehnaná: "Je to jen strašení ze strany odpůrců. Ti tvrdí, že pokud lidé zvolí Hofera prezidentem, nastane katastrofa," říká historik a znalec rakouské krajní pravice Lothar Höbelt. Upozorňuje, že svobodní opakovaně vyloučili rakouský odchod z Evropské unie.

Hlavním tématem voleb v Rakousku je imigrace, a tady mají svobodní podle Höbelta obrovskou výhodu. Od začátku říkají, že Rakousko může přijmout jen ty uprchlíky, kterým skutečně hrozí vážné nebezpečí, ostatní politické strany se naopak od "vítacího přístupu" k běžencům distancovaly až se zpožděním. "Z tohoto důvodu lidé v otázkách migrace nevěří ostatním stranám, ale svobodným," vysvětluje Höbelt.

Jeho kolega z Vídeňské univerzity Hannes Leidinger, který má na rozdíl od Höbelta blíž k levici, souhlasí s tím, že svobodní nejsou zdaleka tak radikální jako třeba francouzská Národní fronta. "Hofer rozhodně nevystupuje tak populisticky jako Donald Trump," říká s odkazem na nedávné americké volby. Zároveň ale nabádá k opatrnosti: podle něj se teprve ukáže, jestli svobodní umírněnost nepředstírají ve snaze získat víc voličů.

Co přijde po Renzim

Hlavní opoziční strana v Itálii, Hnutí pěti hvězd, mluví o vztahu k Evropské unii radikálněji: požaduje referendum o vystoupení Itálie z eurozóny. Populistické hnutí je nejsilnějším odpůrcem premiéra Mattea Renziho. Ten prohlásil, že pokud v nedělním referendu o ústavních změnách nezvítězí, odstoupí z funkce. Návrh změn snižuje pravomoce Senátu a omezuje vliv italských regionů. Podle vlády to usnadní přijímání zákonů nebo omezí byrokracii.

Premiér Renzi podle průzkumů před hlasováním ztrácí. Podle odborníků doplácí na to, že s referendem příliš spojil vlastní politickou budoucnost. Nepodařilo se mu přitom rozhýbat italskou ekonomiku, jejíž růst zůstává slabý. "Jsem volič levice, ale tentokrát budu hlasovat proti Renzimu. Nesouhlasím s ním," říká Giandomenico Maglione, podnikatel z Neapole.

Nejistý výhled znervózňuje trhy, které se bojí nestability ve chvíli, kdy Itálie řeší vážné problémy bank. "Podle nás se Evropská unie rozpadne a Itálie opustí euro," citovala agentura Bloomberg Jima Smigiela z investiční firmy SEI. Skeptici poukazují, že pokud by se Itálie dostala do problémů, je moc velká na to, aby ji ostatní země eurozóny mohly zachránit. Jiní analytici namítají, že řada především amerických ekonomů konec eura nebo odchod zemí z eurozóny předpovídala už mnohokrát, ale vždy se spletli.

Populisté za dveřmi: V Itálii vystupuje Beppe Grillo ostře před referendem proti změnám ústavy.

Foto: Reuters