Před šesti lety nedovolil Krajský soud v Brně České spořitelně hlasovat na schůzi věřitelů v insolvenčním řízení s Oděvním podnikem Prostějov. Banka podle soudu tvořila s dlužníkem koncern a měla rozhodující vliv na jeho fungování. Případ se dostal až k Ústavnímu soudu, který závěry krajského soudu smetl s tím, že existenci koncernu mezi bankou a textilkou dostatečně neodůvodnil.

Otázka, jaké mezi sebou mají firmy vztahy a jak se ovlivňují, je přitom klíčová dodnes. Zákon o obchodních korporacích proto přinesl pro tyto případy pojem "podnikatelská seskupení". Nejintenzivnější formou seskupení je stanoven koncern, jako je například potravinářský a chemický Agrofert nebo energetický podnik ČEZ. "Podnikatelská seskupení se ale vytvářejí už od dvou společností nebo osob a důležitá je intenzita vztahů mezi nimi," popsal na semináři pořádaném měsíčníkem Právní rádce advokát Martin Hrdlík z KPMG Legal.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se