Rakušané chtějí dostat migranty z Evropy i za pomoci sankcí. Vídeň chce vyvinout tlak na státy Afriky nebo Blízkého východu, aby přijímaly zpět své občany, kteří v Evropě neúspěšně žádají o azyl. Těmto zemím by měla Evropská unie podle Rakušanů pohrozit sankcemi. Odmítnutí žadatelé o azyl většinou pocházejí ze států jako Tunisko, Alžírsko, Nigérie, Pákistán nebo Afghánistán.

"Zemím, které své občany nepřijímají zpět, musíme snížit rozvojovou pomoc, kterou jim poskytujeme," řekl rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz německému týdeníku Der Spiegel. Hrozba takových sankcí by podle něj tyto státy přiměla změnit názor.

Země Evropské unie dokážou podle statistik vyhostit zhruba jen 40 procent lidí, kterým odmítnou dát azyl. Neúspěšným žadatelem byl i Tunisan Anis Amri, který se podle policie stal pravděpodobným pachatelem předvánočního teroristického útoku v Berlíně. Německo se Amriho snažilo vyhostit, ale Tunisko ho odmítlo přijmout zpět. Podobně jako Tunisko se často brání přijímání svých občanů i řada dalších zemí.

40 procent

lidí, kteří nedostanou azyl, země EU skutečně vrátí do států, odkud pocházejí. EU chce, aby to bylo výrazně víc.

Podle Kurze na ně musí Evropská unie vyvinout co možná nejtvrdší tlak. To se už děje: Brusel z pověření členských zemí unie vyjednává s několika africkými státy o uzavření dohod týkajících se migrace. Cílem je, aby země jako Nigérie nebo Niger zabránily migrantům odcházet do Evropy a přijímaly zpět své občany, kterým státy unie neudělí azyl.

Česko s touto politikou souhlasí a podobně jako Rakousko chce, aby byla unie co nejrazantnější. "Zatím nevyužíváme všechny páky, které máme," řekl HN český úředník, který se migrací zabývá. Důvodem je podle něj to, že země jako například Švédsko nebo Itálie nechtějí podmiňovat rozvojovou pomoc spoluprací v boji proti migraci. Naopak Rakousko, Británie nebo Česko jsou ochotny těm státům, které by se nesnažily omezit migrační vlnu, rozvojovou pomoc zkrátit.

Evropská unie se na podzim dohodla s Afghánistánem na usnadnění vyhošťování afghánských občanů, kteří v Evropě nedostanou azyl. Z Německa tak už odletělo několik tisíc odmítnutých Afghánců. Na letištích proti tomu demonstrovaly neziskové organizace, podle kterých Afghánistán není bezpečnou zemí, a jeho občané by tedy měli mít na azyl v Evropě právo.

ZAHRANIČÍ NA TWITTERU

Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.

Země unie už opakovaně zdůraznily, že je pro ně zlepšení úspěšnosti při vyhošťování migrantů prioritou. "Ti, kteří potřebují ochranu, ji u nás dostanou. Ale ti, kteří ji nepotřebují, kteří k nám přicházejí jen z čistě ekonomických důvodů, ti budou muset naši zemi opustit," řekla německá kancléřka Angela Merkelová.

Podobně jako ona varuje i rakouský ministr zahraničí Kurz před tím, aby byli žadatelé o azyl automaticky spojováni s terorismem. Na druhou stranu by ale podle Kurze bylo naivní myslet si, že se z některých uprchlíků a migrantů nemohou teroristé stát. "Už před rokem a půl jsem varoval, že cesty, po kterých do Evropy přicházejí uprchlíci, mohou využít i teroristé. Bohužel jsem měl pravdu," řekl Kurz. Kromě Amriho se v Německu loni pokusilo o teroristický útok i několik dalších lidí, kteří do země přišli jako žadatelé o azyl. V rámci předloňské uprchlické vlny se do Evropy dostalo i několik mužů, kteří se následně podíleli na teroristických útocích v Paříži.