Nedostatek lékařů v českém zdravotnictví chce ministr Miloslav Ludvík (ČSSD) řešit vyšším počtem přijatých mediků ke studiu. Za vhodný nárůst počtu přijímaných studentů lékařských fakult považuje ministr patnáct procent. Konkrétní počty přijímaných studentů budou záviset na kapacitě učeben a laboratoří jednotlivých fakult. Nově by tak mohlo přibýt 150 až 200 studijních míst. Poslanec Bohuslav Svoboda (ODS) však nepovažuje zvyšování počtu mediků za dostačující řešení nedostatku lékařů. Klíč podle něj spočívá v přerozdělení kompetencí zdravotnického personálu. Řekli to v pořadu televize Prima Partie.
Ludvík chce, aby lékařské fakulty z kapacitních důvodů neodmítaly uchazeče, kteří udělají přijímací zkoušky. "Musí se stanovit, co znamená udělat přijímací zkoušky. To musí udělat univerzity samy," řekl Ludvík. Na vzdělávání vyššího počtu studentů budou fakulty potřebovat 460 milionů korun, které jim musí zajistit ministerstvo školství. Tuzemské univerzity každoročně opouští 1050 absolventů, z toho je 820 českých, uvedl Ludvík.
Svoboda tento krok, který se vzhledem k délce studia a dalšího vzdělávání lékařů projeví za deset let, považuje za řešení následku, nikoliv příčiny nedostatku lékařů. Ti by se podle něj neměli věnovat tak širokému spektru činností jako dosud. Část kompetencí by měl převzít jiný zdravotnický personál. "Pokud nezměníme strukturu kompetencí, tak časem bude potřeba lékařů ještě vyšší. Pořád je vychováváme stejně, lékař o všem rozhoduje," řekl bývalý primátor Prahy a přednosta gynekologické kliniky.
Ludvík uznal, že například v noci slouží v tuzemských nemocnicích výrazně více lékařů, než by muselo. V zahraničí se to řeší příslužbami, kdy je lékař na telefonu. "V Motole slouží v noci 97 lékařů, na Západě by jich to pokrylo v pohodě 60," řekl Ludvík, který byl před nástupem na ministerstvo ředitelem motolské nemocnice.
Připomněl také, že se počítalo s přechodem některých kompetencí na kvalifikované zdravotní sestry, když k plné kvalifikaci začaly potřebovat vysokou nebo vyšší odbornou školu. Nenastalo to. "Narazili jsme na konzervatismus českých lékařů, kteří se o své kompetence dělit nechtějí," uvedl ministr.
Nedostatek ambulancí je podle něj zejména v pohraničí. "Máme doktory strašně špatně rozmístěné. Dostupnost zdravotní péče v pohraničí je daleko horší," řekl. Plánuje o tom jednat se zdravotními pojišťovnami.
Více peněz do zdravotnictví přinese zvýšení plateb za státní pojištěnce. Ludvík se s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) dohodl, že porostou o 3,5 miliardy korun ročně v každém z následujících tří let. Svoboda to vnímá jako nedostatečné řešení, zdravotnictví by podle něj nemělo být závislé jen na úhradách z daní. Jako jednu z možností vidí spoluúčast pacientů, kterou Ludvík odmítá. Podle něj pro to není prostor kvůli nízkým mzdám. Náklady na zdravotní péči přitom podle Ludvíka porostou mimo jiné kvůli většímu rozšíření biologické léčby.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist