My jsme vyšetřování korupce v Motole utajili, říká evropský žalobce. Ani policie podle něj za úniky nemůže

Bílé obálky, které si ukládal náměstek motolské nemocnice Pavel Budinský do speciálního šuplíku. Ale také smlouvání, jak vysoký má dostat úplatek, když bez problémů zaplatí vystavenou fakturu. I takové detaily popsali policisté v usnesení o zahájení stíhání v korupční kauze Motol, které vzápětí zveřejnila některá média. Žalobci a policisté ihned poté začali čelit kritice, že pouští utajené detaily z vyšetřování. 

Případ dozoruje Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), který dohlíží vyšetřování trestných činů, při nichž jde o evropské peníze. Jeho český zástupce Petr Klement ale kritiku, že by od jeho instituce či policie unikly dokumenty kauzy, v níž kvůli korupci, dotačnímu podvodu a poškození zájmů EU policisté v uplynulých dnech obvinili celkem 18 lidí, odmítá.

O tom, že informace nepocházejí od orgánů, které se na případu podílejí – tedy žalobců či Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) –, svědčí podle Klementa i to, že se vyšetřování kauzy až do samotného zásahu podařilo utajit. A policisté tak nerušeně až do posledního dne mohli získávat informace i z prostorových odposlechů a kamer, které nasadili v kancelářích některých aktérů případu, jako byl ředitel nemocnice Miloslav Ludvík či jeho náměstek Pavel Budinský.

 Usnesení o zahájení trestního stíhání, které má několik desítek stran, pak ráno před zásahem dostali policisté, kteří minulé pondělí spustili zatýkání. „Bylo to devadesát zásahových skupin a až do té doby žádná informace neunikla. Považuji za skvělý úspěch, že se nám to do té doby podařilo utajit,“ konstatoval Klement.

Rozhovor

Advokáti, kteří pro Motol připravovali zakázky, nebudou hájit Ludvíka s Budinským. Chceme utnout pochybnosti, říkají

3. 3. 2025 ▪ 7 min. čtení

Sdělením obvinění a obstavením majetků se ale uvedené usnesení rozšířilo na desítky dalších míst. Dostali jej nejen advokáti obviněných, ale bylo také zasláno do datových schránek obviněných právnických osob a na katastr nemovitostí. „Přitom se s ním mohl seznámit každý, kdo měl do uvedené datové schránky přístup,“ podotkl Klement.

Počet obviněných se přitom ve čtvrtek ráno rozšířil na osmnáctého člověka. „Byl obviněn z podplácení,“ řekla žalobkyně Zdeňka Pavlásková z jihočeské pobočky Úřadu evropského žalobce, která případ dozoruje. Až dnes se totiž policistům podle ní podařilo obviněnému doručit obvinění.

Kauzu řešil Lucemburk i Praha 

Na kauze motolské nemocnice přitom původně pracovaly nezávisle jak Klementův úřad, který sídlí v Lucemburku, tak pražští vrchní žalobci. Úřad evropského žalobce se zajímal o rekonstrukci Modrého pavilonu, kterou platila Evropská unie, pražští žalobci pak hlavně o větev úplatků. V září ale Vrchní státní zastupitelství oznámilo, že i v jejich kauze se objevilo podezření ze zneužití evropských peněz, a tak to oznámili Klementovu úřadu.

„Když se v druhé části objevil evropský prvek, museli nám to ohlásit a nechat nás rozhodnout, zda si to převezmeme, nebo ne,“ vysvětluje Klement s tím, že o vyšetřování věděli dopředu, protože se na obou částech podílela policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu.

V Úřadu evropského pověřeného žalobce, který začal fungovat v červnu 2021, pracuje deset českých státních zástupců. Šéfem těch českých – a také náměstkem generální prokurátorky Laury Kövesiové – je právě Petr Klement, který pracuje v sídle EPPO v Lucembursku.

Úřad řeší kauzy, které zasahují do finančních zájmů Evropské unie, a to pokud zasahují více států a vyčíslená škoda přesahuje deset milionů eur. Případů, které má na stole, je podle Klementa mnohem víc, než se zpočátku očekávalo. A nečekaně velkou roli má na svědomí organizovaný zločin. „Zločinecké skupiny fungují jako nadnárodní korporace. Spolupracují navzájem, mají svoji hierarchii, vlastní právníky, bankovní úředníky, notáře, logistiku a řídicí středisko,“ popisuje evropský žalobce Klement.

Na konci roku 2024 vedl úřad 2666 aktivních vyšetřování s odhadovanou škodou 24,8 miliardy eur – tedy přes 620 miliard korun. Více než polovinu z nich – 53 procent – tvoří podvody na DPH, zhruba třicet procent pak činí podvody s dotacemi a veřejnými zakázkami.

V Česku vede úřad 105 aktivních vyšetřování se škodou 780 milionů eur, tedy 19,5 miliardy korun. Zabavil zde pak 550 milionů korun. Za loňský rok úřad podal v Česku pět obžalob na 14 lidí a uzavřel dvě dohody o vině a trestu. 22 případů pak postoupil zpět českým úřadům.

Kromě kauzy Motol minulý týden také obvinili pětičlennou skupinu z nelegálního krácení DPH při obchodování s použitými mobilními telefony se škodou 335 milionů korun. Dva podezřelé zadrželi a obvinili v Česku, další tři v Lotyšsku, jedním z nich je podle médií podnikatel Daniel Římal, majitel Československého nemovitostního fondu.

Úřad také dozoruje případ, kdy policie loni v říjnu obvinila jednu firmu a dva lidi za dotační podvod při žádosti o dotaci na inovační linku pro výrobu toastového chleba. V uvedeném případě také podle České televize obstavila pět nemovitostí Pekárny Zelená louka v obci Herink u Prahy v hodnotě 98,5 milionu korun. Pekárna spadá pod firmu Penam ze skupiny Agrofert.