Advokáti, kteří pro Motol připravovali zakázky, nebudou hájit Ludvíka s Budinským. Chceme utnout pochybnosti, říkají

Pražská advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba už roky připravuje po právní stránce zakázky pro Fakultní nemocnici Motol. Tu donedávna řídili Miloslav Ludvík a jeho provozně-ekonomický náměstek Pavel Budinský. Od pondělí jsou oba obvinění v rozsáhlé korupční kauze, ve které se policisté zabývají nemocničními zakázkami za více než čtyři miliardy korun. Celkem je za údajné úplatkářské trestné činy, dotační podvod, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz stíháno 17 podezřelých. Ludvík a Budinský už jsou ve vazbě. Advokát Petr Toman v rozhovoru pro HN mluví o tom, jaká bude z jeho pohledu práce obhajoby. S tím, že jeho advokátní kancelář u toho už ale nebude.

Vaše advokátní kancelář pro nemocnici Motol administrovala některé z prošetřovaných zakázek. Zároveň hájíte obviněné pány Ludvíka s Budinským. Nejste v tomto ve střetu zájmů?

Střet zájmů posuzujeme průběžně dle nám dostupných informací. V pondělí brzy ráno nás kontaktovali Miloslav Ludvík a Pavel Budinský prostřednictvím policie s žádostí o právní pomoc při probíhající domovní prohlídce. Náš trestní tým okamžitě vyrazil na místo, aby zajistil ochranu jejich práv a poskytl jim právní pomoc v nelehké životní situaci. To je úkol každého obhájce. Po skončení neodkladných úkonů, tedy po domovních prohlídkách a po vazebním jednání soudu, nastal prostor pro analýzu případu a zvážení našeho dalšího postupu.

Nemocnici Motol jsme skutečně poskytovali právní poradenství související s procesem administrace veřejných zakázek, ten však není v rámci trestního řízení zpochybňován. Rozhodně nemáme více informací, než mají pánové Ludvík a Budinský, kteří byli ještě minulý týden statutárními zástupci nemocnice. I přes to, abychom předešli spekulacím o střetu zájmů mezi nemocnicí Motol a obviněnými, dohodli jsme se s klienty na ukončení jejich obhajoby. Chceme tak ochránit všechny naše klienty a zabránit jakýmkoliv pochybnostem.

Soud poslal do vazby Ludvíka i Janstu. Ministerstvo navíc pozastavilo miliardové dotace pro Motol

27. 2. 2025 ▪ 3 min. čtení

Policie zmapovala případy údajné korupce v Motole od roku 2017. Jak silné argumenty podle vás má?

Vzhledem k tomu, že jsme na samém začátku, nevíme v tuto chvíli o nic víc než čtenáři vašich novin. Tedy pouze to, co bylo uvedeno v usnesení o zahájení trestního stíhání. Doposud máme jako obhájci stejné penzum informací, jako máte vy. 

Co jste tedy zatím řešili?

Procesní věci kolem domovních prohlídek, to, jestli soud na klienty uvalí vazbu, nebo ne. Už víte, že se tak stalo. Teprve v tento okamžik by začala příprava obhajoby. Tedy teprve teď by nastala ta chvíle, kdy nám klient začne říkat, co si o jednotlivých bodech trestního stíhání myslí, a my bychom přemýšleli, jakou taktiku obhajoby zvolit. Zda vypovídat, či nikoliv, zda jednání doznat, či popřít...

Jak na vás nicméně působí argumenty vyšetřovatelů včetně četných pasáží z odposlechů, které od pondělí plní média?

Novinové články na mě nepůsobí nijak. To, co na mě musí působit, jsou údaje uvedené v usnesení o zahájení trestního stíhání – a ty mě jako profesionála nechávají v klidu. 

Jak to?

Protože v usnesení jsou sice důležité informace, ale nemusí být pravdivé. Obhajobu zajímá až to, jaké jsou ve spise důkazy, v jakých souvislostech zazněla slova zachycená v odposleších. Už jsem četl mnoho usnesení, která působila na začátku velmi dramaticky – a všem, kteří si přečetli články z nich vycházející, bylo jasno, že ti lidé budou odsouzeni nejméně na 10 let. A skončilo to zproštěním obžaloby nebo něčím jiným nevýznamným. Jako obhájci vždy čekáme, až co bude v trestním spisu – do toho jsme ale dodnes neměli možnost nahlédnout.

Obhájce Josef Monsport – který vedle vás dosud stál za Ludvíkem, ale pracuje také pro Janstu – už argumentuje, že odposlechy nejsou kompletní. Ohledně případu rekonstrukce Modrého pavilonu nemocnice Motol, což je jedna z částí kauzy, prý chybí odposlechy, které dokazují Ludvíkovu nevinu. Co si o tom myslíte?

Problém každého trestního řízení – a domnívám se, že to bude problém i tohoto – je, že orgány činné v trestním řízení mají shromažďovat důkazy v prospěch i neprospěch obviněných. A ony většinou shromažďují pouze důkazy v jejich neprospěch. V té první fázi stoprocentně. Kdyby totiž shromažďovaly i důkazy ve prospěch, tak by usnesení o zahájení trestního stíhání často ani nebylo vydáno. Takže pro obhajobu je podstatná ta druhá část, tedy důkazy ve prospěch obhajoby. V případě odposlechů jde hlavně o to uvádět nahraná slova do souvislostí, v nichž byla řečena či myšlena. Ale konkrétně ohledně vámi zmíněné části kauzy nemám informace. Nevím, jak kvalitní to usnesení je, ani co je zachyceno v odposleších.

Velká část kauzy stojí na odposleších. Jak silný důkaz to obecně je?

Odposlechy jsou brány jako stěžejní, mnohdy smrtelný důkaz. Pokud máte nějaká slova například nahraná i s videem, tak se s tím obhajobě bojuje velmi těžko. Ale také už jsem se setkal s tím, že když se podobným nahrávkám dodal kontext a reálný význam, tak nakonec ani odposlechy nestačily k odsouzení. Ukázalo se, že se ti lidé baví o něčem úplně jiném, než tvrdila obžaloba.

Čekáte, že taková bude i taktika obhajoby v kauze Motol?

Ano. Pokud vidíte na videozáznamu, že někdo někomu předává peníze, tak policie samozřejmě může napsat, že předává úplatek. On ale může vracet půjčku. Když někdo někomu předává obálku, podle policie samozřejmě předává úplatek. Přitom v obálce vůbec nemusí být peníze. To vše je úkolem obhajoby – která má udělat vše ve prospěch klienta – prozkoumat. Největší zbraní obhajoby je poukazovat na nesrovnalosti, slabé stránky obžaloby, na pochybnosti, které tam existují. V ideálním případě jsou pak pochybnosti tak značné, že soud musí obžalovaného zprostit obžaloby. To je naše role.

Podali jste žádost o propuštění Ludvíka z vazby. Jak byste chtěl vyvrátit obavy, že by toho obvinění mohli využít například útěkem do zahraničí?

Jakkoli ten případ vypadá dramaticky, osobně se domnívám, že důvod pro vazbu není. Teď se nebavíme o vině a nevině – ale o tom, jestli je nezbytné, aby pan Ludvík s panem Budinským byli po nějakou dobu ve výkonu vazby. Musíme rozlišovat trestnou činnost násilné povahy a trestnou činnost takzvaných bílých límečků. Já se domnívám, že v 99 procentech trestních řízení, která se týkají té druhé zmíněné skupiny, je vazba nadužívaná a zbytečná. Konkrétně u kauzy Motol lze čekat, že trestní řízení bude probíhat několik let. Není důvod, proč by ti lidé měli být takovou dobu ve vazbě. Nesmíme zapomínat, že z pohledu zákona jsou pořád nevinní. Jak by mohli pan Ludvík nebo Budinský pokračovat v trestné činnosti, když už tu nemocnici neřídí. Že by ovlivňovali svědky, si také nemyslím.

A obava, že by mohli vycestovat? Například Pavel Budinský má podle vyšetřovatelů nemovitost i v Kostarice.

Tomu se dá přece snadno předejít tak, že obviněným zabavíte cestovní pasy. Uniknout před trestním řízením je dnes mnohem těžší než před 20 lety. Případy, kdy se to někomu podařilo, spočítáme možná na prstech jedné ruky. Ve vazbě je i advokát Miroslav Jansta, který není obviněn z braní úplatku, ale z jeho legalizace – trestní sazba v tomto případě začíná na třech letech a klidně je možné, že to skončí podmínkou. Pana Janstu jsme sice nezastupovali, ale troufám si říct, že v jeho případě není k vazbě vůbec důvod.

Pokud je pravda to, co říká policie – že na smlouvách v Motole byly uměle navyšované částky na úplatky –, jak je možné, že jste si toho nevšimli?

Máme tým na veřejné zakázky, se kterým jsme to konzultovali, a opravdu si nejsem vědom toho, že by z naší strany mělo dojít k pochybení. Je třeba si uvědomit, co dělá administrátor veřejných zakázek – řeší právní proces zakázky, zda zákon dovoluje uzavřít danou smlouvu. Administrátor neřeší cenu materiálu nebo díla. To už je věcí klienta. Tyto věci nespadaly pod rozsah námi poskytovaných právních služeb.

Vy jste neměli přehled o částkách, které ve smlouvách figurovaly?

Klíčové parametry, o nichž se v kauze mluví – cena, technické parametry –, si do smluv doplňuje klient. Vypadá to, jako bychom připravovali zakázku, z níž si někdo vzal úplatek, ale tak to z logiky věci není. Jestli si někdo ze zakázky údajně domluvil nějaká procenta, byl by hloupý, kdyby nám to říkal.

Věděli jste, že existuje beninská skořápková společnost SBI Holding, přes kterou údajně Ludvík s Budinským za pomoci advokáta Jansty měli podle policie „přeprat“ 60 milionů z úplatků?

S tím jsme vůbec neměli nic společného. S panem Janstou jsem mluvil koncem ledna a ani jsem netušil, že se chystá někam do Beninu.