NBÚ prověří účinnost kontrol manažerů se stamilionovými tendry. Obviněný Ludvík prošel dvakrát bez potíží

Bývalý ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík opakovaně prošel prověřením Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Získal takzvaný doklad o bezpečnostní způsobilosti. Ten sice není tak důkladný jako klasické bezpečnostní prověrky na vyšší stupně utajení, svou váhu ale má.  Stát si jím hlídá klíčové lidi na citlivých postech.

Ludvíkovi, který je nyní obviněný v rozsáhlé korupční kauze, nicméně v získání osvědčení nezabránilo například ani to, že byl v té době již spoluvlastníkem firmy v Beninu. Právě ta měla podle policie sloužit k praní peněz z úplatků. Úřad se proto nyní chystá efektivitu kontrol a způsob jejich provádění důkladně prověřit.

Prověrky bezpečnostní způsobilosti potřebují lidé vykonávající takzvané citlivé činnosti. Ty zákon definuje tak, že jejich zneužitím by mohly být poškozeny zájmy republiky. Kromě zadávání velkých veřejných zakázek za více než 300 milionů se to týká také například obchodu s vojenským materiálem, činnosti insolvenčních správců, práce s jaderným materiálem nebo s výbušninami. Je to ale jiný proces než hluboké prověrky pro účely seznamování s utajovanými informacemi. 

V obou případech NBÚ může žádat informace od policie, zpravodajských služeb, finančních institucí a dalších orgánů státní správy. Rozdíl je ale například v tom, koho se prověrka týká. „Při žádosti o doklad o bezpečnostní způsobilosti se prověřuje pouze osoba žadatele, nikoliv jeho rodina. NBÚ je nyní připraven podrobit institut bezpečnostní spolehlivosti podrobnému přezkumu účinnosti,“ uvedl za úřad Milan Radosta, pověřený komunikací s veřejností. 

Ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že Ludvík kromě loňska prošel úspěšně prověřením i v roce 2019. Tehdy dokonce v rozhovoru pro Lidové noviny označil prověrku za „extrémně důkladnou“. „Skoro si myslím, že obvinit mě z­ korupce je dneska skoro na žalobu,“ řekl. Kriminalisté jsou přitom podle uniklých dokumentů přesvědčeni, že úplatkový systém existoval v nemocnici už v té době.  

Vzhledem k nynějšímu stíhání spolu s jeho náměstkem Pavlem Budínským a dalšími 16 lidmi však o kvalitě kontroly panují pochybnosti. „Je zvláštní, že dvě takové prověrky nic neodhalily. I když už, jak zjistila policie, vlastnil se svým náměstkem Budínským od roku 2013 beninskou společnost SBI Holding. Tu měl mít právě na legalizaci peněz z úplatků,“ míní pod podmínkou zachování anonymity například dobře informovaný zdroj, který působil jako vysoký státní úředník v oboru zdravotnictví. 

Zda kontroloři zaznamenali v Ludvíkových výdělcích a majetku jakékoliv nejasnosti, odmítl NBÚ sdělit. Podle Radosty není možné ze zákona detaily bezpečnostního řízení komentovat.

My jsme vyšetřování korupce v Motole utajili, říká evropský žalobce. Ani policie podle něj za úniky nemůže

7. 3. 2025 ▪ 4 min. čtení

Prověrky bezpečnostní způsobilosti všech ředitelů velkých nemocnic při zadávání veřejné zakázky, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 300 milionů korun, nařídil jako první bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) v roce 2019. Skutečným cílem Vojtěchovy prověrky však byl podle už zmíněného dobře informovaného zdroje právě Ludvík: „Vojtěch tehdy cílil právě na Ludvíka, ale nedovolil si nechat prověřit jen jeho, tak zavedl prověrky pro všechny ředitele fakultních nemocnic,“ uvedl zdroj.

Některá média tehdy popsala, že Vojtěch nebyl s prací motolského ředitele spokojený, a v roce 2021 se ho dokonce chystal odvolat. Tehdejší premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš tomu však v předvolebním čase údajně zabránil. 

Vojtěch, který je nyní českým velvyslancem ve Finsku, se k otázkám prověrek NBÚ nevyjádřil. Nebral telefon a nereagoval ani na dotazy zaslané SMS.

Ministerstvo zdravotnictví na dotaz HN k případnému zpřísnění prověřování ředitelů fakultních nemocnic odpovědělo odkazem právě na NBÚ.

Změnu však resort řízený ministrem Vlastimilem Válkem (TOP 09) chystá v úpravě funkční doby jednotlivých ředitelů. Nyní je neomezená, a Ludvík proto mohl ve funkci přečkat ojedinělých 25 let. Právě to mnozí experti kritizují.

„Je to opravdu unikát, který by měl být zrušený. Po nějakém čase může leckdo podlehnout pokušení vytvořit podobné vazby jako ředitel Ludvík. Funkční doba by měla být daleko kratší,“ míní například bývalý ředitel motolské nemocnice z devadesátých let a poradce někdejšího ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) Pavel Vepřek.

Ministerstvo podle svého mluvčího zvažuje omezení funkčního období ředitelů fakultních nemocnic například na pět či deset let. „Jde o jednu z oblastí, které v současné době analyzujeme,“ napsal HN mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Podobně je předmětem kritiky i status fakultních nemocnic a jejich ředitelů. „Není nad nimi žádná správní či dozorčí rada, jen ministr. Jsou jakoby ve vzduchoprázdnu, a když se ministrům znelíbí, mohou vydržet nekonečně dlouho,“ poznamenal Vepřek.

I tady prý ministerstvo reaguje. Kromě změny funkčního období ředitelů zvažuje i přeměnu fakultních nemocnic na univerzitní. „V nich by nebylo řízení tolik závislé na osobě ředitele, ale posílil by se vliv univerzit. Jejich zástupci by byli členy správní a dozorčí rady,“ sdělil Jakob. Dosud fakultní nemocnice zřizuje a řídí ministerstvo.

Tato změna, o které se uvažovalo už dříve, nicméně žádná předchozí vláda ji neprosadila, by podle mluvčího měla zlepšit dohled nad hospodařením. „Nemocnice by v takovém případě byly neziskové a v zákoně by měla být pojistka proti jejich privatizaci. Ředitele by jmenovala správní rada složená ze zástupců školy, státu a kraje. V dozorčí radě by byli zástupci státu, školy a nově i zaměstnanců. Nemocnice by měly mít možnost smluvních odměn zaměstnanců, nemusely by se řídit platovými tabulkami,“ dodal mluvčí.

Podle Jakoba měl model platit už v roce 2014, ale vlivem pádu vlády Petra Nečase (ODS), ve které byl ministrem zdravotnictví právě zmíněný Heger, na něj nedošlo.