O pacienty by se měli starat stejně, jedněm však určuje odměnu stát, druhým zaměstnavatel. A rozdíly jsou často v tisícovkách. Poslanec Jaroslav Zavadil (ČSSD) proto navrhuje změnu zákoníku práce, podle níž by všichni lékaři a sestry dostávali plat podle jednotných tabulek. Bez ohledu na to, zda nemocnici řídí stát, kraj nebo soukromý podnikatel.

S požadavkem na jednotné odměňování přišli odboráři, a teď vítají, že ho jejich někdejší předák Zavadil dotáhl až do sněmovny. Nestátní nemocnice však návrh odmítají jako zásah do svobodného podnikání. A na jejich stranu se staví i ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Zavadil se odvolává na data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, podle nichž personál nestátních nemocnic bere v průměru o 18 procent méně než sestry a lékaři v příspěvkových organizacích.

"Když se nemocnice privatizovaly, tak bylo řečeno, že hlavním cílem je, aby se personál měl lépe. A on se má hůře," vysvětluje poslanec, proč má v plánu svůj návrh předložit během středečního projednávání zákoníku práce ve sněmovně.

4684 korun

je částka, o kterou byly v roce 2015 ve zdravotnictví nižší mzdy všeobecných sester oproti
platům v příspěvkových
organizacích.

"Tři roky po sobě vláda rozhodla, že se zaměstnancům zvýší odměna za jejich práci, spousta z nich ty finance ale nedostala," doplňuje předsedkyně zdravotnického odborového svazu Dagmar Žitníková.

Sama to nevidí tak, že by konkurence měla být zdrojem dostatečného tlaku na růst mezd v soukromých špitálech.

Podle ní by sjednocení odměn naopak mělo být i zájmem zaměstnavatelů, protože by "přestalo přetahování sester mezi jednotlivými nemocnicemi".

Zatímco ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) se srovnatelným odměňováním obou skupin zdravotníků souhlasí, ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) odmítl návrh stranického kolegy jakkoliv komentovat. "K tomu bych se fakt nerad vyjadřoval," řekl pouze.

Do odborářského plánu se opřeli zaměstnavatelé. Podle nich by šlo o návrat před rok 1989.

"Ten, kdo hospodaří, by měl mít možnost i řídit. Mzdy tvoří největší nákladovou složku a zavedením jednotného systému odměňování ve zdravotnictví se zásadně omezí možnost řízení," napsali ve společném prohlášení šéfové Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy a Unie zaměstnavatelských svazů.

Podobně se vyjádřil i vicepremiér Babiš. "V situaci, kdy na trhu práce chybí zaměstnanci téměř všech profesí a těch zdravotnických zvláště, mají odbory tu nejlepší příležitost vyjednat si adekvátní růst mezd," řekl Babiš s tím, že kolektivní vyjednávání dává zaměstnancům právě v takovéto situaci podstatně silnější postavení.

V roce 2015 byl průměrný plat sestry v příspěvkové organizaci 30 866 korun a průměrná mzda v soukromé 25 434 korun měsíčně.

Například českobudějovická nemocnice, spadající pod akciovou společnost Jihočeské nemocnice vlastněnou krajem, se v odměnách státem daným tabulkám blíží − střední zdravotnický personál, kam se kromě sester řadí třeba i zdravotničtí či porodní asistenti, si v roce 2015 vydělal průměrně 29 972 korun za měsíc. V jindřichohradecké nemocnici, která pod Jihočeské nemocnice také spadá, už to ale bylo jen 23 580 korun.

Předseda představenstva společnosti Martin Bláha odhaduje, že při jednotných tabulkách by skupině sedmi nemocnic chybělo na dorovnání asi 70 milionů za rok. "Nikdo neříká, kdo to má zaplatit. Ve finále by na něj doplatily jak nemocnice, tak zaměstnanci."

Odborářka Žitníková k tomu říká, že nevidí důvod, proč by dorovnání měl soukromým nemocnicím kompenzovat stát.

Špitály podle ní peníze mají, ale namísto do mezd je často dávají do oprav nebo nových přístrojů.

Související