Nezadané ženy, které touží po dítěti, mohou už brzy dostat možnost umělého oplodnění. Sněmovní zdravotnický výbor doporučil poslancům schválit návrh zákona, který s tím počítá. Dnes mohou kliniky léčit pouze neplodné páry, partner v takovém případě musí podepsat, že se zákrokem souhlasí.
Poslanec František Adámek (ČSSD), který návrh na změnu předložil, současnou podmínku dostavit se na kliniku ve dvou považuje za pokryteckou. "Žena si může přivést jakéhokoliv muže, který prohlásí, že je její partner, a dá jí souhlas," popisuje Adámek. Pokud jeho návrh projde, ženy, které nejsou vdané, už souhlas muže nebudou potřebovat. K oplodnění by mohly využít sperma anonymního dárce.
O tom, že dnes ženy zákonnou podmínku obcházejí, mluví i zástupci klinik. Ty nemají možnost kontrolovat, zda je muž podepisující souhlas s oplodněním skutečně pacientčiným partnerem.
Zájem roste
Zájem o asistovanou reprodukci rok od roku roste. Neplodnost se týká zhruba každého pátého páru. Zatímco v roce 2007 se z umělého oplodnění narodily tři tisíce dětí, v roce 2014 už to bylo 4,6 tisíce.
Kvetoucí byznys
Rostoucí poptávka po lékařské pomoci s početím se odrazila na počtu reprodukčních klinik. V roce 2007 jich bylo v Česku 26, o sedm let později už 42. Jedničkou na poli asistované reprodukce je v tuzemsku síť FutureLife ministra financí Andreje Babiše. Podle odhadů tímto oborem ročně protečou až čtyři miliardy korun. Bilanci vylepšuje rostoucí podíl zahraniční klientely. Cizinky tvoří zhruba čtyřicet procent všech pacientek.
Příspěvek od státu
Češkám mezi 22 a 39 lety přispívá na čtyři pokusy o umělé oplodnění stát z veřejného zdravotního pojištění. I kvůli stále modernějším metodám však pacientky doplácejí v průměru 30 tisíc ze svého.
"Ženy si našly cestu k dítěti i za současného zákona, situace je ale vede k tomu, aby s sebou přivedly fiktivního partnera, který podepíše žádost. To je zcela zbytečné a nedůstojné a zjevně to jako restrikce ani nefunguje," popisuje Kateřina Veselá, majitelka a ředitelka brněnské kliniky Repromeda. Změna by podle ní pomohla nejen single ženám, ale i lesbickým párům.
O Adámkově návrhu mohou poslanci rozhodnout už tento týden. Změna by tak mohla začít platit ještě letos. Proti se staví lidovci, kteří dlouhodobě podporují tradiční rodinu, již by měla tvořit matka i otec. "Doporučení výboru jsme nepodpořili a nepodpoříme ho ani při hlasování," uvedl vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
S návrhem nesouhlasí ani ministr zdravotnictví a Adámkův stranický kolega ze sociální demokracie Miloslav Ludvík. "Ne, mou podporu to nemá!" reagoval. Důvod však nedoplnil.
Naproti tomu další sociální demokratka, ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, návrh vítá. Sama tuto změnu prosazuje už od svého nástupu do funkce. Připomíná, že se rodí stále méně dětí a stát by měl pomoci každému, kdo se rozhodne dítě mít.
"Podle mě je to pomoc ženám, které mají zdravotní problémy, trochu vyšší věk, touží po dítěti, ale zrovna nemají partnera, který by otcovství podepsal," říká Marksová, která se stejně jako Adámek nebojí toho, že by po změně zákona vzrostl počet samoživitelek. "Takové rozhodnutí není lehké a odhodlá se k němu pouze ten, kdo to má opravdu promyšlené," dodala ministryně. Umělé oplodnění pro single ženy už zahrnula do své koncepce rodinné politiky. Většinu opatření z ní už ale do voleb nebude prosazovat.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
