Počátkem 80. let se v Československu komunistická Státní bezpečnost snažila zbavit nepohodlných lidí v rámci takzvané akce Asanace.
Její příslušníci vyhrožovali zabitím celé rodiny i tehdejšímu lékaři ze severu Čech v případě, že neodejde ze země. Doktor kvůli výhrůžkám nakonec v roce 1983 emigroval.
Policie za to nyní po více než 30 letech obvinila trojici bývalých příslušníků StB. Informaci HN potvrdila Eva Michálková, šéfka Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), který vyšetřuje zločiny spáchané za minulého režimu z ideologických důvodů.
"Je to pravda, ale je to příliš čerstvé a další informace k tomuto případu poskytovat nebudeme," řekla Michálková s tím, že podobné zločiny spáchané za komunismu jsou nepromlčitelné. "Jsme přesvědčeni, že jsme v archivech získali dostatek důkazů," dodala Michálková.
◼ Policisté chtějí znovu poslat k soudu bývalého příslušníka StB Antonína Prchala za únos a výhrůžky zastřelením 19leté Jany Miklušákové-Netopilové ze září 1989.
◼ Na začátku roku 2017 státní zástupkyně obžalovala 94letého muže za to, že v roce 1953 hlasoval jako člen komise u okresního národního výboru Praha-východ pro nucené vysídlení dvou rodin v rámci akce Kulak.
◼ Asi nejznámějšími případy ÚDV bylo odsouzení prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové a čtyř bývalých členů StB za únos disidenta Petra Placáka.
Lékaře a disidenta, který veřejně prezentoval své protitotalitní názory, komunisté vyhodili na hodinu z ordinace. A protože odsoudil i násilné potlačení hnutí Solidarita v Polsku, hrozili smrtí jemu i celé jeho rodině. Lékař se i přesto, že nemluvil německy, nakonec s rodinou vystěhoval do západního Německa.
S vyřízením dokladů jim tehdy pomohla přímo StB, jak to bylo v podobných případech běžné.
Po revoluci se lékař, dnes již v důchodu, vrátil do severních Čech, protože tady měl dům, zázemí a přátele.
Všichni tři stíhaní jsou podle informací HN šedesátníci a nehrozí, že se budou vyhýbat trestnímu stíhání.
Trojice bývalých příslušníků StB je vyšetřována na svobodě.
Za zneužití pravomocí úřední osoby za minulého režimu jim hrozí v případě odsouzení až desetileté vězení.
"Akce Asanace je pro nás nyní docela důležitá. Zachovalo se k ní velké množství materiálů, které si vedla sama Státní bezpečnost. A ti poškození jsou stále relativně mladí a mají potřebu o tom mluvit," vysvětluje Michálková důvody, jak se k takovým případům policie dostane. Zkušenost z jiných kauz však ukazuje, že i při prokázání viny odešli "estébáci" od soudu většinou pouze s podmínkami.
"Je to jistě satisfakce pro poškozené a je dobře, že je stíhají. Ale více než třicet let po oné události? To je výsměch," míní historik Petr Blažek.
Akci Asanace schválil někdejší ministr vnitra Jaromír Obzina, který v prosinci 1977 vydal rozkaz k rozložení a izolaci organizátorů Charty 77 a další vybrané disidenty chtěl donutit k emigraci z Československa. Nuceně se tehdy vystěhovali například spisovatel Karol Sidon, herec Pavel Landovský a další. Nejintenzivnější nátlak na disidenty přišel ze strany tajné policie mezi roky 1980 a 1981, kdy se komunisté obávali, že se chartisté spojí s polskou Solidaritou.
Protože hlavní organizátoři a strůjci akce Asanace, jako třeba exministr vnitra Obzina, byli souzeni už v 90. letech nebo na přelomu tisíciletí, kriminalisté se nyní věnují jednotlivým a menším případům.
"Špinavou práci, samotné vyhrožování, bití a nucení k emigraci, odváděli operativci a tato trestná činnost nás nyní zajímá. Řada svědků i pachatelů stále žije, proto má cenu se těmi případy stále zabývat," říká Michálková.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
