Sílící ekonomika přinesla nejrychlejší růst mezd za posledních deset let. Přispělo ale i zavedení EET

Ministerstvo financí ve své aktuální prognóze z července očekává, že překročení průměrné měsíční mzdy 30 tisíc korun ukážou až statistická data za celý rok 2018. Včerejší překvapivě příznivé údaje o vývoji mezd ve druhém čtvrtletí ale naznačily, že by tato hranice mohla padnout už letos.

Průměrná hrubá mzda se oproti stejnému období loni zvýšila o 7,6 procenta na 29 364 korun, což je nejrychlejší tempo za posledních více než devět let. Reálné mzdy, jež zohledňují inflaci, se zvedly dokonce nejrychleji za celou poslední dekádu. Důvodem je především silný růst ekonomiky a s ním spojený nedostatek pracovních sil.

Počet volných pracovních míst v červenci dosáhl nového historického maxima 188 tisíc. Firmám, které potřebují přilákat zaměstnance, tak většinou nezbývá nic jiného než je za více peněz "přetáhnout" odjinud. Vyšší mzdy tím pádem ale musí nabídnout i podniky, jež nechtějí o svoje stávající pracovníky přijít.

"Na trhu je problém sehnat kvalitního konstruktéra, ekonoma, programátora či účetního. Takové lidi musíte zkrátka zaplatit, protože pokud nemáte jejich oblast pokrytou, část podniku se vám zastaví," popisuje situaci finanční ředitelka České zbrojovky Věslava Piegzová.

Vývoj mezd v Česku

Kromě soupeření o pracovníky v soukromém sektoru mají nyní podle ekonomů na mimořádně rychlý růst mezd dopad také rozhodnutí státu. Důkazem je mimo jiné to, že si nejvíce ze všech, bezmála o 16 procent, ve druhém čtvrtletí polepšili pracovníci v pohostinství a ubytování. "To souvisí jednak se zavedením elektronické evidence, tlačící čím dál větší část mezd mimo šedou ekonomiku, a také s dalším růstem minimální mzdy na 11 tisíc korun," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Podle hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka se projevilo také zvyšování mezd státních zaměstnanců. "Vzhledem k tomu, že v určitých oblastech spolu soukromý a veřejný sektor na trhu práce soupeří, přelévá se růst mezd i do soukromé sféry," uvedl Marek. Silný tlak na růst mezd by přitom měl podle ekonomů přetrvávat i v následujících měsících.

České tempo růstu mezd je v porovnání s dalšími evropskými zeměmi sice vysoké, ale ne ojedinělé. "V Maďarsku v červenci stouply díky nárůstu platů ve veřejném sektoru a vyšší minimální mzdě o více než 14 procent. V Polsku je směrem nahoru tlačí klesající nezaměstnanost a plánované snížení odchodu věku do důchodu," uvedla ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

Naopak v západní Evropě dosahuje tempo růstu mezd nejčastěji dvou až tří procent. Například v Německu rostly nominální mzdy v prvním čtvrtletí o 2,6 procenta.

O nutnosti přiblížit příjmy Čechů právě Německu mluví kromě odborů před podzimními volbami často také politické strany. Některé slibují dál přidávat státním zaměstnancům, jiné naopak prosazují snížení daní či odvodů. Už nyní je ovšem jisté to, že k růstu mezd přispěje od ledna příštího roku další zvýšení minimální mzdy na 12 200 korun. O jejím nárůstu o bezmála 11 procent rozhodla vláda v srpnu.

Sílí hlasy, že Česko už stojí na začátku mzdové spirály. "Může dojít ke zrychlení inflace, zhoršení obchodní bilance vlivem vyšších spotřebních dovozů nebo k obratu v nezaměstnanosti při uzavírání nerentabilních provozů a následném propouštění," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. O počátku mzdové spirály mluvil na setkání se zástupci významných firem Zlínského kraje také guvernér centrální banky Jiří Rusnok.

Právě ČNB by přitom mohla podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče v následujících dvou letech zvyšováním úrokových sazeb tempo růstu mezd zbrzdit. Rusnok ovšem v úterý zároveň řekl, že by měnová politika podle něj neměla na mzdový vývoj přímo reagovat. Zmírnil tak očekávání některých ekonomů, podle nichž včerejší data o mzdách zvyšují pravděpodobnost růstu úrokových sazeb už na zářijovém zasedání centrální banky.

S přispěním Jaroslava Krejčího