Polsko: prezident Duda posílil a dohodl se s Kaczyńským. Soudní reforma bude

Někdy během příštích dvou týdnů polský prezident Andrzej Duda předloží své slíbené návrhy zákonů na reformu polského soudnictví. Kvůli změnám, jež navrhla vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), se před dvěma měsíci zvedly velké protesty a Evropská komise varovala, že by v případě jejich zavedení byl v Polsku ohrožen právní stát. Duda tehdy dva ze tří zákonů, které měly soudnictví podřídit vládní straně, vetoval.

Podle neoficiálních hlasů, které byly slyšet například minulý týden na Ekonomickém fóru v jihopolské Krynici, i podle opozice ale Dudovy návrhy budou blíže tomu, co navrhovala vládní strana, než tomu, co chce opozice. Tento názor zesílil po víkendové dvouhodinové schůzce prezidenta s šéfem vládní strany Jaroslawem Kaczyńským mezi čtyřma očima.

"Pokud jde o to, co předloží pan prezident, mám spíš obavy. Jeho metody jsou stejné jako PiS − s nikým přípravu nekonzultuje, nevíme, kdo na zákonech pracuje, soudci ani advokáti a jejich profesní organizace o ničem nevědí," řekla na fóru v Krynici v rozhovoru s HN Kamila Gasiuková-Pihowiczová, jedna z vůdkyň opoziční strany Moderní.pl, která se jako právnička stala tváří odporu vůči soudní reformě.

Vládní PiS nejprve loni získala pod svoji kontrolu Ústavní soud a nyní chce podřídit politické nominaci a kontrole celou soudní soustavu. Prezident Duda vetoval zákony o Nejvyšším soudu a soudcovské radě, jež má na fungování systému dohlížet. Podepsal však v létě zákon, který umožňuje ministru spravedlnosti jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů.

Polská vláda navíc tento týden spustila prostřednictvím nadace financované ze státních peněz billboardovou kampaň očerňující soudce jako přisluhovače komunistického režimu. Nadace, která kampaň vede, je přitom určená k propagaci dobrého jména Polska v zahraničí.

Opozice také tvrdí, že soudnictví potřebuje změnu. Tři největší opoziční strany sestavily pracovní skupinu, jež má přinést společné návrhy. Všichni ale čekají, s čím nejprve přijde prezident. "Z toho, co zatím o prezidentových návrzích tušíme, vyplývá, že se nemění základní princip, že justice bude kontrolována politiky z PiS. Jde o to, zda to bude prezident Duda, nebo ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro," míní Gasiuková-Pihowiczová s tím, že nelze opět vyloučit masové demonstrace.

"Takhle se přece právo nedá dělat, je to, jako by tvořili zákony, které chtějí před veřejností schovat, schvalovat je pozdě v noci či brzy ráno a nepřipustit debatu. Já měla na posouzení oněch tří zákonů o soudnictví jen tři minuty, doslova a do písmene. Není divu, že se debata přelila na ulici," řekla o červencových událostech. Prezident chce nyní své návrhy probrat na setkání s šéfy jednotlivých poslaneckých klubů.

Je otázka, zda by se nyní opozici opět podařilo mobilizovat desítky tisíc protestujících. Strana PiS, jejíž podpora v průzkumech se drží nad čtyřiceti procenty, využila letní pauzy ke sjednocení a k utišení konfliktu s prezidentem, který zjevně bojuje o větší vliv na politické scéně.

S Kaczyńským se podle informací think-tanku Polityka Insight Duda dohodl, že podpoří zásadní změny v soudnictví výměnou za to, že se pro PiS a hlavně jejího šéfa Kaczyńského stane partnerem, a nikoliv jako dosud podřízeným. PiS se obává dalších protestů, proto se Dudova pozice vůči jejímu stranickému šéfovi Kaczyńskému zlepšila.

Ani v průzkumech si prezident nevede špatně. Podle v úterý zveřejněného šetření deníku Rzeczpospolita ho dobře hodnotí 56,6 procenta Poláků, což je o 10 procent více než v červenci. Duda sice ztrácí hlasy tvrdého jádra PiS, ale získává více středových voličů, což by mohl být počátek jeho údajného plánu stát se v příštích letech novým lídrem polské pravice.