Vláda Andreje Babiše hledá nové příjmy do státního rozpočtu, jehož schodek má příští rok dosáhnout propastných 386 miliard korun. Jednou z možností, o které se stále častěji mluví, je zavedení sektorových daní. Premiér Babiš (ANO) například v poslední době opakovaně kritizoval banky za jejich nadměrnou ziskovost. Jednou z interpretací je, že si tím vláda připravuje půdu pro jejich vyšší zdanění. Nemuselo by ale zůstat jen u bank. S ekonomem Tomášem Dvořákem z Oxford Economics jsme rozebrali, jaký může být přínos sektorových daní, kdo nakonec ponese jejich náklady a co ukazují zkušenosti z okolních zemí.

Jak se jako ekonom díváte na možné zavedení sektorových daní? Za jakých okolností dávají ekonomický smysl?

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jsou sektorové daně dobré, nebo špatné pro ekonomiku.
  • Jaké může mít jejich zavedení důsledky a co ukazují příklady ze zahraničí.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.