Pilný obhájil berní správu, ministři neprotestovali. K odvolání šéfa finančního ředitelství Janečka ho nakonec nikdo nevyzval

Ministr financí Ivan Pilný předložil ministrům zprávu, podle níž finanční správa pracuje výborně. Na pondělním jednání vlády se téma objevilo poté, co se berní úřady dostaly pod kritiku za neuvážené používání takzvaných zajišťovacích příkazů. Ty umožňují úředníkům v případě podezření okamžitě zajistit majetek firmy a následně ho v exekuci zabavit.

Někteří ministři proto volali po personálních změnách ve vedení daňové správy, nakonec ale neuspěli. "Zatím nevidím žádné důvody k odvolání šéfa Generálního finančního ředitelství Martina Janečka, nikdo mě k tomu nevyzval, ani rozpočtový výbor, ani vláda. Štvanice na finanční správu je bezpředmětná," uvedl Pilný.

Janečkovým kritikům se nelíbí, že za jeho působení v čele daňové správy od roku 2014 počet vydaných zajišťovacích příkazů prudce vzrostl. V síti berních úředníků navíc skončily i firmy, kterým dal následně soud za pravdu, že zákrok byl nezákonný, a zajišťovací příkazy zrušil.

Postup úřadu je přitom většinou pro společnost likvidační, a i když se jí soudy zastanou, je už v insolvenci nebo v konkurzu.

V pátek například Krajský soud v Ostravě zrušil zajišťovací příkaz vydaný celní správou na opavskou firmu FAU za zhruba 340 milionů korun. Společnost už předtím uspěla se stejnou žalobou na finanční úřad, který od ní chtěl přes 200 milionů korun.

Několik členů vlády před pondělním jednáním HN tvrdilo, že budou požadovat Janečkovo odvolání. Nakonec se nic takového nestalo.

"Odjel jsem z vlády před tímto bodem," uvedl místopředseda vlády a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, jenž měl původně v plánu téma setrvání Janečka v čele finanční správy na
jednání otevřít.

Podobně zasedání opustila i ministryně sociálních věcí za ČSSD Michaela Marksová, která také zvažovala navržení odvolání šéfa finančního ředitelství.

Jak Pilný, tak Janeček považují počet neprávem zlikvidovaných firem, které uspěly u soudu proti finančnímu úřadu, za nepatrný. Už šest firem přitom vyhrálo s žalobou u Nejvyššího správního soudu, další mají rozsudky prvoinstančních krajských soudů.

Přestože podle Pilného daňoví úředníci pracují správně, hodlá jeho resort změnit metodiku vydávání zajišťovacích příkazů.

Firmy budou moct před zabavením majetku ručit státu třetí osobou nebo složit jiné peněžní záruky. Debata se vede také o zavedení nuceného správce, pod jehož dohledem by firma, o níž se berní úřad domnívá, že může dlužit na dani z přidané hodnoty, dále fungovala.

V roce 2010 vydala daňová správa kolem stovky zajišťovacích příkazů. Nyní se jejich počet ustálil zhruba na 1600 ročně. Letos do konce července vydali berní úředníci 960 příkazů na 1,17 miliardy korun. Na jednu firmu dopadne obvykle několik příkazů, počet dotčených firem je nižší. Loni to bylo 309 společností.

UPŘESNĚNÍ 27. 9. 2017, 9:38: Pod textem jsme v úterý 26. 9. 2017 omylem uvedli doplnění, které však patřilo pod tento text. Za chybu se omlouváme.