Nobelista, který polidštil ekonomii. Richard Thaler zkoumá, proč se lidé nechovají ekonomicky racionálně

Letošní Nobelova cena za ekonomii, jejíhož laureáta oznámila v pondělí Královská švédská akademie věd, na první pohled dává za pravdu kritikům, podle kterých tradiční ekonomové selhávají se svými modely, nedokážou předpovídat finanční krize a nerozumí chování lidí.

Dostal ji totiž Američan Richard Thaler, jeden ze zakladatelů takzvané behaviorální ekonomie, za propojení této disciplíny a psychologie, za výzkum toho, proč se lidé nechovají na první pohled ekonomicky racionálně.

Thaler také stál u zrodu takzvaného libertariánského paternalismu, který chce "napravit" neracionální chování lidí a "postrčit" je k pro ně dobrým rozhodnutím.

Thaler například vyvrátil předpoklad některých ekonomických teorií, že se lidé vždy chovají racionálně. Že stále zvažují, co si za své peníze koupí, a jsou schopni posoudit, co je pro ně nejvýhodnější. Podle Thalera to ve skutečnosti nefunguje. Lidé si vedou oddělené účty třeba pro výdaje na dovolenou a na běžný provoz domácnosti, přisuzují větší cenu tomu, co mají, než tomu, co mohou získat, a taxikáři v dešti pracují méně, i když tím přicházejí o peníze. Navíc si většina lidí myslí, že má nadprůměrné schopnosti.

Jejich chování se liší od ekonomických modelů, a přispívá tak například ke vzniku různých bublin na trzích a ekonomických krizí.